Do neznáma – 30denní výzva, den 15.

Na obrázku může být: text„Akorát ty jeho zlozvyky mě přivádí k šílenství,“ neobrátil Draco oči v sloup, protože to se na Malfoye nehodí.

Podle Pansy, která jeho nářky poslouchala, se na Malfoye nehodilo ani pití piva, ani randění s Harrym Potterem, přesto obojí Draco zvládal bravurně, což potvrdil dalším lokem Guinesse. Kdo by to byl do Irů řekl, že zvládnou uvařit něco tak dobrého, pomyslela si a napodobila Draca. A rovnou jim objednala další.

„Je to nebelvír, cos čekal,“ ušklíbla se na něj a po očku sledovala tu sympatickou zrzku u baru. Sice jí trochu připomínala Weasleyovou, ale sakra, ten zadek a prsa…

„No rozhodně jsem nečekal, že se jeho oblečení bude válet i na těch nejméně pravděpodobných místech. A kouše si nehty! A když hraje hudba, tak klepá prsty o stůl nebo podupává nohou, ale zásadně mimo rytmus.“

Pansy se mu vysmála. „Jako bys ty byl dokonalý.“

„To nejsem, ale u Salazarových hadů, co je moc, to je moc.“

„No, tak to pak asi nemá cenu. Vzdej to. Rozejdi se s ním, než se kvůli němu zblázníš a skončíš u Svatého Munga.“

Zamračil se na ni. „Chápu.“

„Výborně. A teď pokud mě omluvíš…“ kývla hlavou k zrzce, ze které nemohla spustit oči.

Draco protestně zamručel, doufal, že Pansy bude mít aspoň jeden večer jen pro sebe, když se tak dlouho neviděli. Zavítala jen na pár dnů ze Švédska, kde se po válce spokojeně usadila.

Ale ta holka byla docela roztomilá, a tak jí blahosklonně odpustil, že ho připravila o společnost.

Zaplatil a volným krokem zamířil na Příčnou ulici, odkud se mohl bezpečně přemístit na Grimmauldovo náměstí.

Ochrany domu ho milostivě propustily. Zdálo se, že se Harry domů ani nevrátil. Říkal sice, že má sledovačku a že neví přesně, kdy ho vystřídají, ale přesto Draco trochu doufal, že už bude doma. Necítil se na to, aby byl ten večer sám. Občas to tak měl. Někdy toužil po společnosti, jindy se zase zavřel v pokoji nebo ve svém obchodě a nechtěl vidět živou duši. A Harry tyhle jeho výkyvy plně respektoval a nějakým záhadným způsobem dokázal vycítit, kdy Draco skutečně potřebuje být sám, a kdy ve skutečnosti potřeboval obejmout, popovídat si…

Draco o sobě věděl, že je poněkud rozbitý. Často se mu ve snech vracely události války, přepadaly ho silné výčitky svědomí a trápila ho spousta věcí z minulosti. Často byl zmatený a nedůvěřivý. Harryho přítomnost pomáhala. Rozuměli si. Zažili to.

Žádný sebehorší zlozvyk nemohl vyvážit to, jak se díky Harryho přístupu cítil.

Chtěný. Důležitý. Dobrý.

Milovaný.

Napsat komentář

komentáře 3

  1. Awwwwwww, on je to v podstatě romantik;-) Díky

    Odpovědět
  2. Ester

     /  11.2.2019

    Ano on je spokojný, stazuje sa len tak, aby nevyšiel z cviku a hlavne aby nikto neprišiel na to. Ze je to nežná duša…

    Odpovědět
  3. Sari

     /  12.2.2019

    To by ani nebyl Draco kdyby si nestěžoval;-)

    Odpovědět

Napsat komentář k Ester Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: