Do neznáma – 30denní výzva, den 7.

Na obrázku může být: nápoje a text

„Ve víně je pravda,“ řekl Potter tu nejméně pravděpodobnou věc na světě.

„A v pivu síla ji unést,“ dokončil Draco, protože co jiného mu na to asi tak chcete říct.

Potter se posadil vedle něj. Draco semkl zuby.

„Pojď se mnou na skleničku,“ vyzval ho Potter.

„Proč?“

„Proč ne?“ kontroval Harry.

„Proč?“ zopakoval Draco netrpělivě.

„Já sám nevím,“ pokrčil Harry rameny. „Momentálně je tohle ta nejmíň divná věc v mým životě, chápeš?“

„Ne.“

Pottera to pobavilo, ale v Dracovi všechno křičelo na poplach.

Tohle bude průser a rozhodně ho musí odmít-

„Tak jo. Jdeme.“

„Teď?“ zamrkal Potter a věnoval mu velice roztomilý zmatený úsměv.

„Než si to rozmyslím.“

„Tak fajn,“ zvedl se Potter a zubil se na Draca. Oprášil si zadek a nechal Draca, aby vybral, kam půjdou.

Draco zvolil Vetro, klidnější italskou vinárnu, kam občas zašel s přáteli.

„Něco vyber,“ požádal ho Potter zoufalým pohledem do vinné karty.

Draco objednal lahev chardonnay a sýr. Než jim objednávku přinesli, zavládlo trapné ticho. Ani jeden si nebyli jistí, co to vlastně dělají a proč.

Nepřipili si, nebylo moc na co.

„Takže… pronásleduješ mě?“ zeptal se Draco narovinu.

„Cože? Proč? Ovšemže ne, byla to jen náhoda.“

„Jednou je to náhoda, po druhé už ne.“

„Po druhé?“ zamrkal Harry poněkud zmateně.

„Ale…“ usmál se Draco ďábelsky. „Někdo pil tolik, že si nepamatuje, co dělal?“

Harry zrudl, čímž dal Dracovi za pravdu.

„Byl jsi tam s Weasleym,“ napověděl, ale Potter se vůbec nechytal. Ale červená v jeho tváři ještě o něco ztmavla. Možná si přece jen něco vybavil, ale příliš se styděl.

„Co teď vlastně děláš?“ změnil Harry velice okatě téma.

„Vlastním knihkupectví,“ oznámil a sledoval, jak se Harry zalkl douškem vína.

„Vážně?“

„Ano, Pottere, zcela vážně.“

„Jak se ti to stalo?“

„Úplně normálně. Chtěl jsem dělat něco klidného, nenáročného, něco hodně daleko od ministerstva a bystrozorů.“

„A mě,“ dodal Harry a znělo to trochu ublíženě.

„Netočí se všechno kolem tebe,“ zalhal Draco.

„Ne, ovšemže ne,“ usmál se tak polovičatě, skoro smutně. „Jenom mi to tak připadalo. Však víš, po tom procesu…“

Věděl. Ale to, co se stalo po procesu taky neexistovalo. Rozhodně neexistovalo a nikdy se to nestalo.

„Já nevím, kdo předstíral šťastný vztah s Weasleyovou,“ popíchl ho Draco.

„Nepředstíral jsem to. Věřil jsem, že je to tak správně.“

„Ale nebylo.“

„Ale nebylo.“

„Teď budu potřebovat to pivo,“ povzdychl si Draco…

Následující příspěvek
Napsat komentář

komentáře 3

  1. :-D :-D Oni jsou sladcí! (pardon) Ještě že je v pivu síla unést pravdu!

    Odpovědět
  2. „Jak se ti to stalo?“ :D :D Jak kdyby si zlomil nohu.

    Vůbec to nevypadá, že bys nevěděla, co děláš :D, pořád to má šmrnc, je to vtipné a nenudí to. Za mě hodně dobrý ;)

    Odpovědět

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: