Do neznáma, 30denní výzva, den 2.

Není k dispozici žádný popis fotky.

„Dárek, Hermiono! On mi dal dárek! Jestli mu okamžitě někoho nenajdeme, tak skočím z mostu! Ve čtvrtek nám naplánoval nějakej skvaš, ať už to znamená cokoliv,“ rozohnil se Ron, sotva vkročil do kuchyně.

„Squash?“ napověděla Hermiona.

„Jo, to bude ono. A v pátek jdeme do baru. A v sobotu jsem ho pozval na oběd. Vlastně se pozval sám, teda jako naznačil, tak jsem ho musel pozvat…“

„Ale sobota měla být jen naše!“ povzdechla si a odlevitovala večeři na stůl.

„Snažil jsem se. Fakt jsem se snažil. Ale selhal jsem,“ hlesl a svěsil ramena. Nekál se dlouho, na to to jídlo příliš vonělo, a tak se do něj radši rychle pustil.

„Možná bys ho mohl vzít do nějakého gay baru,“ odmlčela se, když se Ron zakuckal. Počkala, až popadne dech, a pokračovala: „Jak jinak mu chceš někoho dohodit?“

„Myslel jsem, že spíš ty bys mohla…“

„Ode mě to prokoukne. Musíme být důmyslní.“

„Dobře. Udělám to pro nás,“ praštil se hrdinsky do prsou a doufal, že ho pak čeká aspoň sladká odměna.

Jeho žena procítěně obrátila oči v sloup.

Harry se lehce schizofrenně zmítal mezi spokojeností a osamělostí. Byl šťastný, že konečně našel sám sebe, najednou všechno dávalo smysl. A byl rád, že se s Ginny rozešli v dobrém, a že rozuměla, čím si procházel. Bylo fajn popovídat si s někým, kdo na tom byl stejně. První rozhovor byl těžký, ale když zjistili, že mají stejný problém, šlo to najednou samo.

Dokonce se mu přiznala, že se jí vždycky líbila Luna, ale brala to čistě jako přátelskou náklonnost. Teď prý možná zkusí něco víc. Přál jí to, moc jí to přál. A taky trochu záviděl. On momentálně neměl nikoho. A cítil se trochu osamoceně. Ron se snažil dělat mu společnost, ale taky měl vlastní život, a tak ho Harry nechtěl otravovat moc často.

Navíc ho už čtrnáct dní v kuse propíral Denní věštec ze všech stran, sledovali ho, kamkoliv se hnul, a už toho začínal mít plné zuby a k dobré náladě mu to taky nepřispívalo. Proto se těšil na večer, kdy s Ronem vypadnou do hospody, potřeboval se trochu uvolnit a moc nepřemýšlet.

Ano, uvolnit, usmál se na sebe do zrcadla. Teď by neměl přemýšlet nad svou životní situací, měl by si užít večer. Přetáhl si přes hlavu svetr a zamířil ke krbu.

Když z jiného krbu o několik desítek kilometrů dál vystupoval, zdálo se mu, že zaslechl Ronovo syknutí:

„Bacha, už jde.“ Ale rozhlédl se po pokoji a nikoho přicházet neviděl, a tak jen pokrčil rameny. Asi se mu to vážně zdálo.

„Můžeme vyrazit?“ zazubil se vesele na novomanžele a dodal: „Neboj, Hermiono, vrátím ti ho brzo.“

„Jen si to hezky užijte,“ ujistila je s vidinou rozečtené knihy. Sice bylo směšné, jak tam fungovala magie a draci a vůbec spousta věcí, ale stejně to bylo tak napínavé, že se nemohla odtrhnout.

Znovu použili krb a přesunuli se k Děravému kotli, odkud ale zamířili do medlovského Londýna. Chvíli kličkovali, aby se zbavili novinářů, a když konečně osaměli, začali řešit, kam vlastně jdou.

„Každý ví, že nejlepší bary jsou v Soho,“ rozumoval Ron a Harry se na něj překvapeně podíval.

„A víš, že velká část z nich jsou gay bary?“

„No a?“

„Nic, jen jsem tě nechtěl přivádět do rozpaků.“

„Prosím tě,“ zasmál se Ron nervózně, „jsem Nebelvír. Něco vydržím!“

Harry ho pochvalně praštil do ramene a zastavil taxík. „Radši nic neříkej, nech to na mně,“ varoval ještě kamaráda polohlasně, když nastupovali.

Ron ho poslechl doslovně, a tak celou cestu přejeli mlčky. Ale Harrymu to nevadilo. Užíval si chvíli klidu, kdy se nemusel rozhlížet a hledat fotoaparáty, taky si na něj nikdo neukazoval prstem a znechuceně se neohlížel. Ačkoliv… Kdyby si měl vsadit, ráno budou noviny plné fotografií jeho a Rona a budou hlásat utajenou romanci a zhrzenou Hermionu. Štvalo ho to, ale jeho přátelé se naštěstí s nežádoucí pozorností uměli vypořádat.

Zapadli do prvního baru, který se před nimi objevil, když vystoupili na Piccadilly, a ohlušila je hlasitá hudba. Bar naštěstí disponoval i klidnější zadní místností, kam také zamířili a kde se usadili.

A pak už si Harry nic nepamatoval.

Následující příspěvek
Napsat komentář

1 komentář

  1. Karin

     /  26.3.2019

    Harry se pěkně zmastil.

    Odpovědět

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: