ygritte: Albus ex machina – Kapitola 20 – Albus ex machina

Je tu poslední kapitola, která nese název celé povídky – téhle povídky. Takže tentokrát bez odkazu :)

ygritte i KalamityJane vám všem přejí kouzelný Štědrý den a vánoční svátky plné pohody. ♥


Ponurým domem na Grimmauldově náměstí se rozlehlo zazvonění zvonku. Harry přestal bojovat se záclonami zamořenými běhnicemi a vydal se k hlavnímu vchodu, aby se podíval, kdo ho přišel tak neočekávaně navštívit. Jistě, měl dnes narozeniny, ale bylo teprve dopoledne a jeho přátelé měli dorazit až navečer.

Otevřel hlavní dveře a jeho oči spočinuly na osobě, kterou by tady čekal ze všeho nejméně.

“Malfoyi?” vypadlo z něj překvapeně. Když si uvědomil, že na něj zírá s otevřenou pusou, donutil se ji zaklapnout. “Co ty tady děláš?”

Malfoy měl na sobě lehké mudlovské kalhoty a volnou košili a působil nezvykle rozpačitě. Jako by si sám nebyl tak docela jistý, co tady pohledává.

“Pottere. Můžu dál?” zeptal se, aniž by odpověděl na jeho předchozí otázku.

Harry se vzpamatoval a vzápětí poodstoupil, aby uvolnil průchod do domu, a Malfoy, který to místo znal už ze setkání Fénixova řádu, zamířil neomylně do obýváku. Harry zavřel vstupní dveře a následoval ho.

Mimoděk se cestou zastavil před zrcadlem v chodbě, aby zkontroloval svůj výzor. Vzhledem k povaze práce, kterou právě vykonával, to nebylo nic moc – byl bosky, měl na sobě roztrhané džíny, zaprášenou a až příliš velkou mikinu, která ho chránila před útoky běhnic, a pracovní rukavice. Rukavice i mikinu si bleskově sundal, zkontroloval, jestli nemá na tričku žádné fleky, a neúspěšně se pokusil upravit si vlasy. Ne, že by mu záleželo, jak před Malfoyem vypadá. Ani náhodou.

Když dorazil do obýváku, jeho návštěvník stál nejistě nad gaučem a Harry si až teď všimnul, že v ruce drží láhev Ohnivé whisky.

“Je ten gauč bezpečný?”

Harry pokýval hlavou a Malfoy se opatrně usadil. Jeho dotaz byl oprávněný – pořád ještě byly v tomhle domě věci, které se pokoušely návštěvníkům ublížit, ne-li je zabít.

“Všechno nejlepší, Pottere,” zašklebil se Malfoy a pozvedl ruku s lahví. “Přineseš skleničky?”

“Alkohol ještě před obědem, Malfoyi?” zeptal se spíš řečnicky, a aniž by čekal na odpověď, zamířil do kuchyně.

“Myslím, že se to bude hodit,” ozvala se reakce z obýváku.

Harry našel vhodné skleničky, a než s nimi vstoupil do obýváku, na chvíli se ještě zastavil ve dveřích a jeho zrak spočinul na plavovlasém muži, který se právě zvědavě rozhlížel po místnosti.

Harry se cítil dosti zaskočeně tou neohlášenou návštěvou. Naposledy se spolu viděli na rozlučkovém obědě v Bradavicích, ale tou dobou mezi nimi panovala nevraživost. Nemluvili spolu ještě déle – téměř dva měsíce. Jistě, napsali si během července několik dopisů, v nichž se konečně všechno vysvětlilo, a oni se vrátili k vzájemnému příměří, i tak ale mezi nimi zůstávalo mnoho nevyřčeného. Nedořešeného.

Přerušil tok svých myšlenek a vykročil ke gauči, kde jim oběma štědře naplnil sklenice darovanou whisky. Malfoy zvedl tu svou a pořádně si zavdal. Harry ho následoval.

“Takže. Co tě sem přivádí?” zeptal se zvědavě.

Malfoy se mu zadíval do očí a odpověděl prostě: “Brumbál.”

Harry zvedl tázavě obočí, aby svého společníka povzbudil k bližšímu vysvětlení.

“Dneska ráno se za mnou stavoval. Nabídl mi, abych pokračoval ve výuce lektvarů i příští rok,” řekl Malfoy a zkoumavě hleděl do zelených očí.

To bylo rozhodně nečekané. Harry naprosto netušil, jak se k tomu má postavit.

“A co je se Snapem?” otázal se zaskočeně.

“Chce začít vyučovat bezhůlkovou magii jako volitelný předmět pro vyšší ročníky a zároveň pokračovat ve svém výzkumu. Je tím tématem naprosto pohlcen.”

“Och,” řekl Harry, protože ho nic inteligentního nenapadalo. Pořád ještě nechápal, proč s tím Malfoy přišel za ním.

Ten jako by mu četl myšlenky, dodal: “Chtěl jsem se ujistit, že to nebude problém.”

“Proč by to měl být problém?” zeptal se Harry zmateně.

Malfoy se ošil. “Však víš, protože… jsme se nenáviděli, pak jsme spolu měli skvělý sex a pak jsme se zase nenáviděli. Zdálo se mi… fér… to s tebou nejdřív probrat. Takže jsi s tím v pohodě?”

“Jo, já… myslím, že jsem. Jo,” odpověděl Harry zamyšleně.

“Fajn. Tak to se asi za měsíc potkáme v Bradavicích, kolego,” zašklebil se Malfoy.

“Bude mi potěšením, kolego. Alespoň budeme mít možnost začít zase od začátku,” odpověděl. Malfoyovi při těch slovech pobaveně zacukaly koutky.

Nemyslím takhle,” opravil se Harry, když mu došlo, jak to mohlo vyznít. “Myslím jako s čistým štítem.”

“Výborně,” odvětil blonďák a dopil svou sklenici. Harry do sebe obrátil tu svou a oběma nalil další. No co, tak pije před obědem; však taky nemá narozeniny každý den.

“Mimochodem, jak jsem psal, Malfoyi, omlouvám se.”

“Jak jsem psal, Pottere, přijímám.”

Zavládlo ticho. Oba mladíci upíjeli svou whisky a byli ponořeni ve vlastních myšlenkách.

“Proč jsi to ukončil?” zeptal se tiše Harry.

Malfoy se na něj nevesele usmál. “Na to nejsem dost opilý, Pottere.”

“Dobře.”

Zase chvíli mlčeli.

“Řekl ti Snape předem, že chce zahájit výuku bezhůlkové magie?” zeptal se Harry, protože mu přišlo zvláštní, že takové rozhodnutí přišlo až v polovině prázdnin. Snape obvykle plánoval hodně dopředu a on by očekával, že nejpozději začátkem července bude mít jasno.

“Zmínil se, že by rád, ale ředitel to musel projednat se školní radou a nebylo jisté, jestli to projde. Teď je Snape mimo dosah, protože vyrazil do Spojených států na nějakou konferenci, takže mi to dneska ráno přišel oznámit přímo Brumbál.” Najednou se uchechtl, jako by si na něco vzpomněl. “To on mi poradil, abych to raději ještě probral s tebou. Nejspíš ví naprosto přesně, co se mezi námi odehrávalo.”

“To je děsivé,” otřásl se Harry při představě, co všechno by ředitel mohl vědět.

“To je. Taky mi řekl, ať se k tobě stavím rovnou, že prý zítra odjíždíš s Weasleym na Mistrovství světa ve famfrpálu,” nadhodil Malfoy se znatelnou závistí v hlase.

“Přesně tak. Ron bude letos dělat záložníka národního týmu, věřil bys tomu?” zeptal se nadšeně, ale když viděl, že jeho společník otvírá ústa, dodal rychle: “Víš co? Radši neodpovídej.”

Malfoy se zasmál. “Ale no tak, nekaz mi zábavu.”

“A co tvoje prázdniny?” zeptal se Harry rychle, aby odvedl konverzaci jinam.

“…já prostě nemůžu uvěřit tomu, že Longbottom má ve Francii vlastní prodejnu s přísadami do lektvarů. Longbottom! Až tohle řeknu Severusovi, trefí ho šlak.”

“Tak to mu to rozhodně řekni co nejdřív,” popichoval ho Harry.

“Chudák Severus. Nemáš ho rád, Pottere, přiznej to.”

“To klidně přiznám i bez mučení. Koneckonců, je to vzájemné,” podotkl s úsměvem.

Malfoy zavrtěl nesouhlasně hlavou, ale nekomentoval to. Místo toho popadl láhev a znovu jim doplnil sklenice, toho dne už počtvrté, zatímco hodiny začaly odbíjet jednu hodinu po poledni. To znamenalo, že už tu spolu sedí dvě hodiny.

“Měli bychom něco sníst. Pít nalačno není moc dobrý nápad a já cítím, že se na mě ta whisky už začíná podepisovat,” poznamenal Malfoy.

“Jsi opilý?” zeptal se Harry.

“Možná trošku,” přiznal.

“Výborně. Proč jsi to skončil?” zeptal se náhle, napůl z legrace, napůl vážně.

“Pottere,” povzdechl si. “Ty s tím nepřestaneš?”

Zamítavě zakroutil hlavou. “Znáš můj vztah k záhadám. Dokud je neodhalím, nedám si pokoj.”

“Pamatuju si ze školy,” odvětil a zadíval se Harrymu přímo do očí. “Fajn,” řekl nakonec tiše. “Nejdřív ti ale povím jeden příběh.”

Harry cítil, jak se mu napětím rozbušilo srdce.

Blonďák se opřel lokty o kolena a zakroužil jantarovou tekutinou ve sklenici. S pohledem upřeným do tekutého zlata se zhluboka nadechl a začal vyprávět.

“Ve svých jednadvaceti jsem zjistil, že hledat pořád nové a nové muže na jednu noc je dost náročné, takže jsem začal udržovat vztahy známé jako přátelství s výhodami, když se taková příležitost naskytla. Dokonce i s mudly.” Podíval se na Harryho, jestli k tomu nechce něco říct, ale ten jen mlčel a napjatě poslouchal. “Vždycky jsem předem nastavil podmínky, aby od toho nikdo nečekal víc, než to bylo,” odmlčel se, aby se napil.

“Asi před… třemi lety jsem potkal jednoho kluka, Pierra. Byl to kouzelník z Francie, inteligentní, atraktivní a skvělý milenec. Trávili jsme spolu spoustu času a já se tehdy neuhlídal. Začal jsem ctít víc, než co bylo v naší dohodě, ale nechtěl jsem to pokazit, tak jsem mu nic neřekl. Tušil jsem, že to nemá stejně, ale tak nějak jsem doufal, že…” odmlčel se, jako by nebyl schopný to vyslovit.

“…se časem taky zamiluje,” doplnil ho Harry, když se ticho začínalo protahovat.

Malfoy se soustředěně zadíval do své sklenice. “Ano,” zašeptal.

“Ale to se nestalo,” odhadoval.

Zavrtěl hlavou. “Nestalo. Trvalo to asi půl roku, než mi došlo, že si se mnou jen pohrává. Dost mě to tehdy sebralo. A tím ‚dost‘ myslím opravdu smrtící silou. Odmítnutí, zdá se, nesnáším moc dobře.”

“To mě nejspíš moc nepřekvapuje.”

Blonďák se zhluboka napil, opřel se a podíval se Harrymu zpříma do očí. Nějakou dobu nikdo z nich nepromluvil. Harry čekal.

Nakonec usoudil, že vyprávění nejspíš definitivně skončilo, a začal se nadechovat k nějaké otázce. Malfoy ho však předběhl a přerušil ticho jako první.

“Ten příběh je má odpověď, Pottere,” zašeptal.

Harry se nejdřív zatvářil zmateně, ale pak prudce zamrkal, když mu to konečně došlo.

Jeho srdce udělalo kotrmelec.

Aniž by přemýšlel nad tím, co dělá, naklonil se k Malfoyovi a opatrně ho políbil. Jeho polibek byl přijatý nejdříve vlažně, ale postupně se prohluboval a stával se vášnivějším. Náhle se mu však jeho společník vzepřel a pokusil se vymanit.

“Co to má znamenat?!” zeptal se blonďák téměř hystericky.

“To je zase má odpověď,” usmál se na něj Harry a sledoval, jak šedé oči naplňuje pochopení.

Bez dalších slov se jejich ústa znovu spojila, tentokrát mnohem naléhavěji, a jejich ruce začaly zběsile pracovat na svlékání. Harryho tričko bylo dole snadno, ale rozepínání Malfoyovy košile dalo mnohem víc práce. Když se konečně propracoval všemi knoflíky, rozhalil látku a jako dravec se vrhl na svou oblíbenou bradavku.

“Auu,” zasykl vzápětí.

Malfoy se jeho reakci pobaveně zasmál. “Opatrně.”

Harry se odklonil a podíval se, co způsobilo to prudké bodnutí v jeho jazyce. Následně se po jeho tváři rozlil potěšený úsměv.

“Nosíš můj dárek.”

“Líbí se mi.”

Vrátil se k předchozí činnosti, tentokrát však velice opatrně, aby jeho jazyk nedošel k újmě. Malfoy zasténal vzrušením a Harry si uvědomil, že i po dvou měsících si pořád naprosto perfektně pamatuje, na co tělo jeho milence reaguje.

Aniž by se přestal věnovat laskání bradavek, přesunul pomalu své tělo tak, že nyní seděl obkročmo nad Malfoyem. Jeho dlaně dychtivě klouzaly po nahé kůži a zanechávaly po sobě bílé stopy, kdykoliv se neuhlídal a přitlačil příliš silně. Nevypadalo to však, že by si druhý muž stěžoval. Poloseděl, pololežel pod ním jako hadrová panenka a vypadal dokonale přemožený slastí.

Harryho silné ruce sklouzly až ke kalhotám a prudkým pohybem je rozepnul. Přestal se věnovat bradavkám, sesunul se na zem a zataháním za lem naznačil, že Malfoye hodlá zbavit zbytku jeho oděvu. Ten se vstřícně nadzvedl a nechal Harryho, aby mu sundal kalhoty i se spodním prádlem a ponožkami a nyní před ním seděl kompletně nahý.

Harry si ho zálibně prohlédl. Merline, chtěl ho, chtěl ho tak strašně moc, že si nebyl jistý, jestli všechno neskončí dřív, než vůbec něco začne. Pokusil se svou touhu vložit do činů, a aniž by se zdržoval dalšími něžnostmi, uchopil jeho penis a začal sát.

“Och, do prdele,” uniklo z Malfoyova hrdla.

Harry vzhlédl a jeho oči se setkaly s potemnělým pohledem jeho milence. Ten ho sledoval se vzrušením pootevřenými ústy a prudce oddychoval. Zintenzivnil pohyby svých úst a Malfoy hlasitě zasténal, načež to nevydržel, zavřel oči a zaklonil hlavu, aby se mu úplně odevzdal.

Je můj. Můj!

Ta myšlenka se zrodila v mysli, ale projela celým jeho tělem a on věděl, že čas dráždění je u konce. Jeho ústa opustila naběhlý úd a on se napřímil, aby si mohl stáhnout své vlastní kalhoty. Jeho milenec nespokojeně zasténal nad absencí horkých rtů kolem svého penisu a otevřel oči, aby zjistil, proč se tak stalo.

“Otoč se,” zachroptěl Harry vzrušeně, zatímco se svlékal.

Malfoy ho okamžitě poslechl a klekl si na zem tak, aby se vrchní částí těla opíral o gauč. Zavrtěl se, vyšpulil zadek a nedočkavě se podíval přes rameno, takže Harry neměl pochyby, že po tom touží stejně jako on.

Konečně byly ty zatracené džíny dole. Hladově se vrhl na ten lákavý vstup, který se mu nabízel, a jazykem ho obkroužil. Malfoy zasténal rozkoší. Laskání se věnoval tak dlouho, než seznal, že se jeho milenec dostatečně uvolnil, a on se rozhodl, že už to déle nevydrží.

Napřímil se a nastavil se do vhodné pozice. Uchopil do ruky svůj ronící penis a začal se dráždivě otírat o mokrý vstup.

“Chceš to, Malfoyi?” zeptal se zhrublým hlasem. “Chceš to… Draco?” opravil se v náhlém popudu.

To jméno znělo z jeho úst nezvykle, ale jeho zvuk se mu líbil. Nakonec, nejspíš byl nejvyšší čas, aby se konečně přestali oslovovat příjmením.

“Merline, chci to. Chci tě, Pot… Harry. Tak už pojď, sakra!” vydechl Malfoy a důrazně zatlačil proti němu.

Harry se neubránil zasténání, když ucítil, že proniká přes úzký prstenec svalů. Záměrně hrubě si skousl ret, aby zabránil předčasnému konci. Kdyby to teď zkazil, ani jeden z nich by mu to neodpustil.

Konečně byl vevnitř celý. Jako obvykle dal druhému muži čas, aby si zvykl, a ten to jako obvykle odmítl, když se začal netrpělivě pohybovat.

“Kurva…” zasténal a nechal se strhnout k přirážení. Nejprve pomalu, poté stále rychleji, silněji, hlouběji… Společný rytmus našli, díky hodinám stráveným touto činností v minulosti, téměř okamžitě a místnost zaplavilo jejich rytmické vzdychání.

Hrubý koberec ho škrábal na kolenou, jeho tělo pokrývaly krůpěje potu, stejně jako Malfoye – Draca, a hlava se mu motala z prudkého dýchání. Přesto měl pocit, že se ještě nikdy necítil lépe.

Dracovo sténání se pomalu měnilo na kňučení, což, jak moc dobře věděl, znamenalo, že se blíží k vyvrcholení. Popadl jeho penis do ruky a sladil její pohyby se svými přírazy. Při každém pohybu cítil na své dlani, jak se Malfoyova varlata víc a víc přimykají k tělu, a v předzvěsti brzkého orgasmu se naklonil k jeho uchu.

“Udělej se pro mě, Draco,” zašeptal.

Místností se rozlehl výkřik, který nejspíš museli slyšet i kolemjdoucí na ulici, a na koberec začala dopadat hustá tekutina.

Konečně se mohl přestat kontrolovat. Vědomí síly, se kterou jeho milence zasáhl orgasmus, společně s doznívajícími stahy svalů kolem jeho vlastního penisu, ho rychle posouvalo k hranici. Ještě několikrát prudce a chaoticky přirazil a…

Jeho vědomí se roztříštilo jako sklo na nekonečné množství stříbřitých kousků a on mohl jen padat a padat a padat…

“Žiješ?” ozvalo se pobaveně zpod něj.

“Nevím,” odpověděl pravdivě. Na jeho tváři se usadil připitomělý úsměv.

Uvědomil si, že pořád ještě vězí v Malfoyovi, a opatrně se vytáhl, načež je oba kouzlem očistil a klekl si na paty. Malfoy se k němu otočil čelem a s podobně uspokojeným výrazem se posadil na koberec vedle něj.

“Takže?” zeptal se Harry.

“Takže co?” pozvedl Draco obočí.

“Takže co teď?”

Blonďák se na něj nezbedně usmál. “Teď, Harry, bychom měli vymyslet, jak v září zvládneme ty davy rozrušených puberťaček.”

Podívali se na sebe a uvolněně se rozesmáli.

“Musím jít,” řekl Draco, když se vydýchal, a zvedl se, aby se mohl obléknout.

Harry se zamračil. “Myslel jsem, že bys mohl zůstat. Večer přijdou přátelé a budeme slavit moje narozeniny.”

“No právě. Chci ti do té doby sehnat něco lepšího, než jen láhev whisky. Abych s nápaditostí nezůstal pozadu,” ušklíbl se a podíval se dolů.

Jeho pohled spočinul na stříbrném piercingu ve tvaru blesku, který protínal jeho bradavku.

O pár hodin později v úplně jiné části Anglie…

Brumbál seděl v houpacím křesle na zápraží svého letního sídla, v ruce třímal dopis a samolibě se usmíval. Fénix sedící na bidýlku vedle něj vydal tázavé zaskřehotání.

“Je dobré vědět, že pořád ještě nejsem na odpis, Fawkesi,” vysvětlil mu stařec s úsměvem a jeho oči znovu přelétly vzkaz na pergamenu.

  1. července

Vážený pane řediteli,

jak jste mne požádal, probral jsem možnost nástupu na místo profesora lektvarů v příštím roce s panem Potterem a shodli jsme se, že by to neměl být problém. Na vaši nabídku tedy odpovídám kladně a těším se na příští školní rok.

S pozdravem,

Draco Malfoy

PS: Bylo by možné propojit krby mezi komnatami pana Pottera a mými? Plánujeme v příštím roce opět hrát vědomostní hry. Velice často, řekl bych.

KONEC

Advertisements
Následující příspěvek
Napsat komentář

komentářů 8

  1. ester

     /  24.12.2016

    Bola to mila, krasna a vzrusujuca poviedka. Uzila som si tento vianocny darcek. Urcite pis dalej. Prajem krasne Vianoce a vdaka.

    Odpovědět
  2. Vai

     /  24.12.2016

    Teď se tomu už říká vědomostní hra… a já, že jim u toho rozum odletá komínem :D
    Hezké končení a snad brzy zase něco napíšeš… HEZKÉ VÁNOCE ;)

    Odpovědět
  3. Achája

     /  25.12.2016

    Děkuji velice za celou tuhle povídku. Náramně jsem si to užila a těším se na další tvou tvorbu:-)

    Odpovědět
  4. Uff, konečně jsem se po Vánočním šílenství dostala k počítači s dostatkem soukromí, abych mohla otevřít tyto stránky ;-)
    Tak tedy: Ester, Vai, Achájo, Janule a všichni ostatní, kdo mi zanechali komentář nebo jiné ohodnocení, hrozně moc vám děkuji za podporu a povzbuzení! A samozřejmě úplně největší dík patři Kalamity za azyl!
    A vůbec, krásný zbytek roku přeji, ještě lepší ten příští a tak dále, no znáte to… :)

    Odpovědět
  5. Zdéňa

     /  5.3.2017

    Zhltla jsem to jedním dechem. 👍 Začínám být závislá na povídkách, kde je tolik kvalitního sexu. 🙄 A neskutečně jsem se zasmála. Brilantní! 😍

    Odpovědět
  6. tak tohle jsem celé přečetla jedním dechem. K tomu odkazy na povídky, které jsem četla tak dávno, že se k nim jdu s nadšením vrátit, děkuju

    Odpovědět
  7. Úžasná poviedka, už dlho som sa na ňu chystala a stálo to zato! Ďakujem a tlieskam, keďže podľa všetkého je to tvoja prvotinka, ktorá vlastne vznikla na to, aby si si nacvičila písanie – bože, si úžasná autorka! Nemôžem sa dočkať toho, keď si prečítam ďalšie tvoje diela :))

    Odpovědět
  8. ester

     /  25.6.2017

    Po dlhom case som si opat precitala cely pribeh a je stale fantasticky! Chystas aj nieco dalsie?

    Odpovědět

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: