ygritte: Albus ex machina – Kapitola 15 – Muž v Dracově posteli

Odkaz na povídku: http://www.tofiam.estranky.cz/clanky/parodie-a-preklady/muz-v-dracove-posteli.html – tak tohle tady nesmí chybět. I když u překladu trochu skřípu zuby, nezabrání mi to v tom, abych při čtení nebrečela smíchy.


“Kurva!” zaznělo tiché zaklení přímo vedle jeho ucha.

V tu ránu byl vzhůru. Venku už bylo světlo, Malfoy se zběsile soukal do županu a Harryho první myšlenka byla, že zaspali. Rychlý pohled na nástěnné hodiny mu však sdělil, že je teprve sedm hodin, takže mu bylo záhadou, proč Malfoy vedle něj tak vyvádí.

“Co…hmpf!” pokoušel se zeptat, ale jeho otázka byla okamžitě přerušena rukou přitisknutou na jeho ústa. Nechápavě na Malfoye vyvalil oči.

Co se to proboha děje? Někdo tu je? Ze všech sil se snažil vybavit si, kde má svou hůlku, ale uvědomění, že ji nejspíš odhodil někde v předsíni společně se svým šatstvem, mu na klidu nepřidalo.

“Draco?” ozvalo se zavolání z vedlejší místnosti.

V Harrym jako by náhle zamrzla veškerá krev. Ten hluboký baryton byl nezaměnitelný.

Co tu, do prdele, dělá Snape?! proběhlo mu hlavou.

“Už jdu, moment!” odpověděl Malfoy a s viditelným zoufalstvím se podíval Harrymu do očí.

Harry, pořád ještě s ucpanými ústy, zvedl obočí v otázce.

“Nemám ponětí, co tu dělá,” odpověděl mu Malfoy šeptem. “Jdu to zjistit. Ty se odtud ani nehni a buď tiše jako myška, ano? Nejspíš o nic nejde, takže si klidně ještě zdřímni.”

Poslušně zakýval hlavou a Malfoy ho konečně pustil. Pak si poněkud nervózně upravil župan, prohrábl si spánkem rozčepýřené vlasy a odevzdaně vzal za kliku. Dveře otevřel na tu nejmenší možnou škvíru, aby ještě zvládl projít, a rychle je za sebou zaklapl.

Harry chvíli sledoval zavřené dveře a hlavou mu létaly nejrůznější důvody Snapeovy přítomnosti. Bohužel bez své hůlky neměl možnost zaslechnout, o čem se ti dva vedle baví. Ale možná…

Vzpomněl si, že Malfoy měl v nočním stolku rezervní hůlku. Párkrát ji použil během jejich postelových hrátek, když se stalo, stejně jako tentokrát, že jejich hůlky zůstaly společně s oblečením pohozené v útrobách bytu. Na její původ se Harry raději nikdy neptal – nejspíš to nebylo nic, co by chtěl slyšet.

Vstal, kolem pasu si omotal přikrývku a z šuplíku vytáhl onu hůlku. Pár vteřin ještě zpytoval své svědomí, ale zvědavost ho nakonec přemohla a vzápětí už na dveřích přistálo odposlouchávací zaklínadlo, které mu umožnilo slyšet rozhovor ve vedlejší místnosti. K smrti ho zajímalo, co dělá Snape v sedm ráno v Bradavicích, neohlášený, a proč potřebuje mluvit s Malfoyem.

Zaposlouchal se a z pracovny k němu dolehl Snapeův hlas: “…ranní ptáče, netušil jsem, že bys mohl ještě spát.”

“Touhle dobou jsem obvykle už vzhůru, ale dneska jsem si… errr… trochu přispal…” zazněl v odpověď Malfoyův hlas. “Co je však důležitější – děje se něco?”

“Ujišťuji tě, že se vůbec nic neděje, neměj obavy. Důvod mé návštěvy je zcela prozaický. Dnes ráno jsem si uvědomil, že bych kvůli výzkumu rád prostudoval jednu knihu, která se nachází v Bradavické knihovně, takže jsem se pro ni rovnou vydal. A když už jsem byl na hradě, napadlo mě, že bych si s tebou dal ranní kávu a poptal se osobně, jak se ti tu daří. Toť vše.”

Podle síly hlasu evidentně konverzovali v obýváku. Harry se usadil na posteli a zuřivě přemýšlel, jestli Snape přišel přes krb nebo normálně dveřmi. Modlil se za první možnost, protože pokud přišel dveřmi, musel projít přes tu spoušť, kterou včera zanechali v předsíni.

“Samozřejmě, rád… rád tě vidím. Tak tedy kávu?” ozvalo se lusknutí a Harry slyšel, jak Malfoy úkoluje domácího skřítka. O dvě po sobě následující “puf” později se místností rozeznělo cinkání porcelánu a do ložnice se prodrala slabá vůně kávy.

“Děkuji ti. Vlastně jsem chtěl dodat, že se klidně můžu zastavit později; hodlám ještě navštívit ředitele, takže se můžeme domluvit třeba během obědové pauzy. Pokud totiž chápu správně, nevybral jsem si pro svou návštěvu právě nejvhodnější chvíli.”

Harry ve své pozici ztuhl, ale poslouchat nepřestal.

“Já… totiž… proč myslíš?” zakoktal se Malfoy. Evidentně byl Snapeovou poznámkou překvapený.

“Předsíň vypadala dost výmluvně.” zaznělo lehce pobaveně. “Nejspíš jsem neměl právo vstupovat do tvých komnat bez vyzvání. Omluvou mi budiž fakt, že jsi na mé opakované klepání neodpovídal, a již na začátku jsi mi sdělil heslo pro všechny případy. Usoudil jsem, že jsi nejspíš v koupelně. Merlin ví, že tam trávíváš přespříliš času.”

“Sarkastický jako vždy,” ozvalo se s hraným ublížením. Chvíli Harry neslyšel nic jiného, než jen zvuky pití kávy a cinkání šálků.

“Draco?”

“Ano?”

“Asi nechci vědět, koho tam máš, viď?”

“Zcela jistě nechceš, ale jak tě znám, určitě máš minimálně nějaké tušení. Nemám pravdu?” ozvalo se z obývacího pokoje. Harry si překvapeně poposedl a bezděky zadržel dech v očekávání odpovědi.

“Mám určité podezření, ale tak nějak se mi tomu nechce věřit.”

“Tak to jsme dva. Každopádně, stalo se. Chemie je prostě pěkná mrcha.”

Ze Snapea vyšlo chrčivé zasmání. “Musím se přiznat, že jsem neměl nejmenší tušení, že mladý Potter je gay.”

Harry v duchu zaúpěl. Nejenže se mu právě potvrdilo, že Snape nějakým záhadným způsobem odhalil identitu Malfoyovy známosti. Ti dva spolu ještě navíc právě probírali jeho sexuální orientaci. Paráda.

“Věř mi, že i pro mne to bylo překvapení. Nutno dodat, že se ukázalo být poměrně příjemné. Ale asi tě nebudu zatěžovat detaily, viď?”

“Buď té lásky,” odpověděl Snape suše.

Malfoy se té reakci uvolněně zasmál. Harrymu naopak do smíchu nebylo ani trochu a zatoužil bít hlavou o zeď. Nejdřív Brumbál, teď Snape… Jejich románek s Malfoyem začínal být veřejným tajemstvím.

“Musím se přiznat, že jsem těmi novinkami docela šokovaný. Smím se na něco zeptat?”

“Posluž si.”

“Jen z čiré zvědavosti, o co mezi vámi jde? Je to jednorázové, nebo už to nějakou dobu trvá?  A pokud ano, jde o vztah čistě fyzického rázu? I když uznávám, že nejsem zrovna odborník na mužskou krásu, tak nějak si neumím představit, že bys shledal toho zakrslého tupohlavce s vrabčím hnízdem na hlavě přitažlivým.”

V Harrym se hnulo jeho svědomí. Tohle by odposlouchávat neměl. Jeho původní obavy z toho, že Snape přinesl nějaké špatné zprávy, se nepotvrdily; muž si prostě jen přišel popovídat se svým kmotřencem a to bylo všechno. Neměl právo poslouchat jejich soukromý rozhovor, jakkoliv se týkal i jeho. Zvedl hůlku se záměrem zrušit zaklínadlo, ale než tak stihl učinit, Malfoy začal odpovídat.

“Jak sám říkáš, pro mužskou krásu nemáš žádný cit, Severusi. Naproti tomu já jsem v tomhle směru odborník a můžu tě ujistit, že z Pottera je teď vážně kus. Má perfektní tělo, ty věčně rozcuchané vlasy osobně považuji za celkem sexy a co je hlavní, s tím, co má v kalhotách, umí zacházet na jedničku.”

Výčet jeho kladů v tomto místě přerušilo Snapeovo znechucené odfrknutí, ale Malfoy pokračoval, jako by to neslyšel. “Taky bych tě rád vyvedl z mylné představě o jeho tuposti – ke svému velkému překvapení jsem zjistil, že Potter je docela inteligentní. A ke tvé otázce – nebylo to poprvé, ale samozřejmě, že jde jen o sex, i když musím přiznat, že ne jen tak ledajaký sex. Víš, ta věčná rivalita mezi námi…  nejspíš jsme konečně našli způsob, jak ji využít v náš prospěch.”

Harry si uvědomil, že se usmívá. Malfoy mu právě složil hned několik lichotek, a i když věděl, že nebyly určené jeho uším, potěšilo ho to. Zaplašil výčitky svědomí a složil hůlku do klína. Ne, teď rozhodně nepřestane poslouchat. Právě to začalo být zajímavé.

“Ušetři mě podrobností, Draco. Rád bych si zachoval zdravý rozum a představa mého drahého kmotřence v posteli s Potterem mi v tom moc nepomáhá.”

“Promiň. Netušil jsem, že jsi tak útlocitný,” odpověděl Malfoy s ironií v hlase. “Navíc ses na to sám ptal.”

“Ptal jsem se, jaké povahy je váš vztah, ovšem žádné postelové detaily slyšet nepotřebuji. Chtěl jsem jen vědět, jestli tě o prázdninách budu muset zase tahat z deprese.”

Harry zpozorněl, protože poslední Snapeova věta ho zarazila.

“Neboj, nebudeš,” zněla naštvaná odpověď. “A ocenil bych, kdybys mi to už nepřipomínal – stalo se to před pěti lety! Od té doby jsem měl spoustu sexuálních vztahů a nestalo se, že bych si kohokoliv z nich ještě pustil k tělu. Takže neměj starost.”

“Jak dlouho to trvá?”

Chvíli bylo ticho.

“Šest týdnů,” přiznal Malfoy tiše.

“Pokud vím, po oné události jsi zavedl přísná pravidla. Jedno z nich bylo, že postelový románek nikdy neudržuješ déle než měsíc.”

“Situace se změnila. Nemám teď zrovna moc šancí dostat se mimo hrad a navíc je to s Potterem příliš dobré, než abych se toho dobrovolně vzdával.” Harry si uvědomil, že dost podobná slova použil on sám, když svůj vztah ospravedlňoval před Hermionou. “A vůbec – snad si nemyslíš, že bych se mohl zamilovat do našeho Zlatého chlapce?”

Harry si živě představil znechucený úšklebek, který se Malfoyovi bezpochyby právě objevil na tváři. Z důvodů, kterými se nechtěl zabývat, ho to roztrpčilo.

“Jakkoliv to zní neuvěřitelně, nemyslím si, že je to až tak nereálné. Vím moc dobře, jak umí být Nebelvíři neodolatelní. A ty jsi měl vždy slabost pro impulzivní, vášnivé typy.”

“Ušetři mě přednášky, prosím tebe. Nic k Potterovi necítím, promerlina, šukáme spolu, to je všechno. A za měsíc to tak jako tak skončí. Nechápu, že tě něco takového vůbec napadlo.”

Harry se zamračil. Přestože by se pod takové shrnutí jejich vztahu sám podepsal, vyřčené nahlas to znělo tak… chladně.

“Bránil jsi ho,” řekl Snape.

“Cože?” ozvalo se nechápavě.

Jo, cože?

“Když jsem zpochybnil jeho inteligenci. Bránil jsi ho.”

“No a? Ty si o něm odjakživa myslíš, že je naprostý idiot, a já jen tvrdím, že to není pravda. Nevím, co to má dokazovat.”

“Nedokazuje to nic. Jen ses mě ptal, proč bych si mohl myslet, že k němu něco cítíš. Tohle je má odpověď – protože jsi ho bránil. Měl jsi sexuální vztahy se spoustou mužů a o některých jsi mi sám od sebe přiznal, že jsou to hlupáci. To znamená, že se nestydíš za to, že s někým spíš jen kvůli jeho tělu, ale teď ti to bylo proti srsti. Prostě mě jen zajímalo proč.”

“Jako vždy nad tím příliš přemýšlíš, Severusi, ale tentokrát se pleteš,” zareagoval Malfoy podrážděně.

“Jak chceš,” uzavřel to Snape. “A co Potter, jak ten zvládá držet své city na uzdě? Znám ho až příliš dobře na to, aby mi bylo jasné, že sex bez lásky nebude zrovna jeho parketa.”

“Evidentně nemůžeš navázat homosexuální vztah, když zároveň chceš utajit svou orientaci, takže asi nemá moc na výběr. A ačkoliv mě to taky překvapuje, nezdá se, že by mu to dělalo problémy. Drží si odstup. Když už jsme u toho, slíbil jsem mu, že jeho tajemství si nechám pro sebe, takže…”

“Och promerlina, samozřejmě, že to nebudu nikde rozhlašovat. Mimochodem tvá společnost ještě spí?”

“Je to pravděpodobné, není zrovna ranní ptáče… Ačkoliv byl z tvé nečekané přítomnosti v mém bytě poněkud nervózní – a já se mu příliš nedivím, takže bych ho asi měl jít co nejdřív uklidnit.”

“Rozumím. Inu, děkuji za kávu a počítám se společným obědem.”

“Budu se těšit. A já se teď odeberu do koupelny, abych se stihl připravit na snídani. Koneckonců – mám už jen půl hodiny,” zavtipkoval Malfoy.

“Tak to nemůžeš stihnout. A Draco? Můžeš ode mě pana Pottera srdečně pozdravovat,” dodal Snape se slyšitelnou ironií v hlase.

“Určitě ho to nesmírně potěší,” odpověděl Malfoy ve stejném tónu.

Zavrzání křesel a další zvuky, které signalizovaly, že Snape je na odchodu, donutily Harryho zrušit odposlouchávací zaklínadlo a uklidit hůlku do šuplíku. Když o chvíli později Malfoy vešel do ložnice, ležel už Harry spořádaně v posteli a vrhal na něj tázavé pohledy.

Malfoy uvolněně pokrčil rameny a usmál se na něj. “Severus se zastavil do Bradavic pro nějaký starý grimoár a napadlo ho zajít za mnou na návštěvu. Myslím, že si v pracovním zápalu prostě neuvědomil, že ne každý vstává v pět ráno jako on.”

“V pět ráno? Masochista,” zareagoval Harry zděšeně.

“No jo, vždyť víš, jaký je. Ale zdrží se ve škole většinu dne, takže s ním ještě zajdu na oběd,” informoval ho Malfoy a zamířil do koupelny.

Harry odtamtud zaslechl zvuk tekoucí vody a považoval rozhovor za ukončený. Začal vstávat, ale vtom se Malfoy objevil ve dveřích, se zubním kartáčkem v ruce.

“Eh, Pottere? Asi tě nepotěším, ale… Severusovi tvá přítomnost neunikla,” vrhl na něj Malfoy omluvný pohled.

Harry se snažil tvářit, jako by to pro něj byla novinka. “Jak to zjistil?”

“Naše hábity a veškeré další svršky se povalují před dveřmi, takže je nemohl minout, když sem vstoupil. Zná heslo do mých komnat, bohužel.”

“Je mi celkem jasné, jak poznal, že tu někoho máš, ale jak věděl, že jsem to já?” To mu vrtalo hlavou už nějakou chvíli.

Malfoy se na něj přezíravě zašklebil. “Zapomínáš, že byl Severus po mnoho let špionem? Předpokládám, že si dal dvě a dvě dohromady. Když se nad tím zamyslíš, nemohlo mu to dát moc práce. Vzpomeň si, včera jsme šli rovnou z porady a ty jsi na sobě měl jeden z oficiálních profesorských hábitů, takže podle toho nejspíš poznal, že jde o zdejšího učitele. Dál už to není tak těžké,” dořekl a začal si čistit zuby.

“Není?” zeptal se Harry, načež vstal a pustil se do hledání svých spodků.

Z koupelny se ozvalo kloktání, které následovala odpověď: “A s kým jiným ze sboru bych asi tak mohl spát?”

Harry se zamyslel. “No dobře, asi máš pravdu,” uznal nakonec a oblékl si boxerky.

“Překvapivě. I tak tomu ale nejdřív nechtěl věřit. Ne, že bych se mu divil – Potter a Malfoy spolu v posteli, to se asi nedalo tak úplně předpokládat. V každém případě mi slíbil, že si to nechá pro sebe,” dodal a vytáhl z šuplíku svou rezervní hůlku, aby přivolal jejich oblečení z předsíně.

“Víš,” začal Harry po krátkém zaváhání, “asi bys měl vědět, že já jsem to, samozřejmě pod slibem mlčení, prozradil i Hermioně,” přiznal se, zatímco se postupně oblékal.

Malfoy vypadal, že s ním řečená informace ani nehnula. “O tom, s kým spím, ví obvykle každý, kdo čte Věštce, takže jedna Grangerová mě nemůže zaskočit. Ty jsi ten, co má potřebu to tajit.”

“A tobě… tobě by nevadilo, kdyby se na to přišlo a všichni se dozvěděli, že spíš se mnou?” zeptal se Harry zvědavě.

“No, teď by to byl asi docela průser, když oba učíme v Bradavicích. Taková sexuální aférka mezi dvěma mužskými profesory, z toho by asi rodiče nadšení nebyli. Ale za jiných okolností by mi to asi bylo ukradené,” přemítal Malfoy nahlas. “Ve skutečnosti si představ, jakou bych měl reputaci; všichni, co nás mohli vidět ve škole, ví moc dobře, jak jsme se nesnášeli. Bylo by jasné, že se mnou souložíš ne proto, že jsem Draco Malfoy, ale navzdory tomu,” usmál se sebevědomě.

Harry se pobaveně uchechtl a Malfoy se na něj zamyšleně podíval. “Co kdyby se už dlouho vědělo, že jsi gay, a pak by vyšlo najevo, že spíš se mnou? Vadilo by ti to?”

Uvažoval. “Nevím, to je vážně těžké. Už jen fakt, že se o mně vůbec píše, by mi vadil sám o sobě. Nesnáším, když mě média pitvají, takže nedokážu říct, jestli bych řešil to, že jde zrovna o tebe. Rozhodně by se mi ale nelíbilo, kdyby vyšlo najevo, že udržuji nějaký čistě sexuální vztah,” vysvětloval.

“Takže by ti vadilo víc, kdyby vyšlo najevo, že se mnou spíš, než že se mnou chodíš – čistě teoreticky?” podivoval se Malfoy.

Harry svraštil obočí. “Nejspíš jo… Já vážně nevím… Tohle je naprosto absurdní debata, Malfoyi, nechme toho,” potřásl hlavou a zamířil do koupelny, aby konečně mohl provést ranní hygienu. Přivřel dveře, zvedl záchodové prkýnko a začal si ulevovat.

“To je zvláštní. Já to mám přesně naopak,” ozvalo se zpoza dveří a vzápětí Zmijozel bez okolků vstoupil do koupelny. Harry měl co dělat, aby udržel směr proudu, a vyděšeně se obrátil na Malfoye.

“Hej, já tady močím!” ohradil se Harry důrazně.

“No a?” zareagoval Malfoy nevzrušeně a otevřel skříňku vedle zrcadla. “Tvoje péro už jsem viděl.”

Harry trochu zaskočeně dokončil onu činnost, zapnul poklopec a přesunul se k umyvadlu. “To jo, jen… mě to překvapilo. Ale budiž.” Evidentně právě překročili další pomyslnou čáru v jejich vztahu.

Malfoy se mezitím vytáhl na špičky a z nejvyšší přihrádky vylovil jeden ze svých piercingů, načež započal komplikovanou výměnu. Harry fascinovaně sledoval, jak z bradavky vytahuje původní dračí šperk a soustředěně ho nahrazuje novým s třpytivými kamínky. Ten tu ještě nebyl.

Nikdy by to nepřiznal, ale tuhle specifickou formu krášlení shledával pekelně sexy. Navzdory všemu, co tvrdil nahlas. “Tahle je trochu moc… holčičí, nezdá se ti?” neodpustil si.

“Myslíš?” zeptal se znepokojeně blonďák a kriticky se prohlídl v zrcadle. “Chtělo by to nějaké nové, pořád je ztrácím a pak nemám co na sebe,” stěžoval si.

“Za mě v pohodě. A vzhledem k tomu, že jsem jediný, kdo to do konce školního roku uvidí, nemusíš se tím stresovat.”

“Když to říkáš,” zatvářil se Malfoy pochybovačně, přesto si zapnul košili a pustil se do česání své platinové hřívy.

Harry se zkoumavě podíval do zrcadla, aby zjistil, že jeho vlastní vlasy vypadají po ránu ještě hůř, než obvykle. “Už ses dočesal?” zeptal se.

“Vydrž… už,” předal mu blonďák hřeben a začal si vlasy složitě upravovat jakýmsi tužidlem. Harry ho chvíli zvědavě sledoval, načež se vrhl na svou vlastní hřívu.

“Takže tobě by víc vadilo, kdyby se ukázalo, že se mnou máš nějaký vztah, než že spolu jenom souložíme – čistě teoreticky?” vrátil se Harry k jejich předchozímu rozhovoru, zatímco se neúspěšně snažil zkrotit své vzdorující vlasy.

“Rozhodně. S kým spím, to ať si tisk probírá, jak chce, když je to baví. Ale co cítím, do toho nikomu nic není.” Podíval se v zrcadle na Harryho a jeho tvář se zkřivila nelibostí. “Ty tvoje vlasy, Pottere, to je děs a hrůza.”

“Neser. Aspoň nevypadám jako Lockhart,” oplatil mu Harry opovržlivě, vzal do ruky ústní vodu a několikrát si vykloktal. Když očistu dokončil, zamračil se na lahvičku a jen tak mimochodem podotkl: “Měl bych si sem donést kartáček. Tohle nemám rád.”

“Jak je libo,” odvětil lhostejně Malfoy, zatímco se plně soustředil na tvarování svého účesu.

Harry si připomněl původní téma a zvědavě se zeptal: “Měl jsi vlastně někdy nějaký vztah?”

Malfoy na okamžik vypadal zaskočeně, ale beze spěchu dokončil úpravu svého účesu a pomalu spustil ruce dolů. Aniž by se na Harryho podíval, začal si pod proudem vody oplachovat tužidlo z prstů a teprve po nějaké chvíli z něj vylezla odpověď: “Ne. Rozhodně ne nic takového, co normální lidé za vztah považují.”

“A byl jsi někdy zamilovaný?” vyhrkl Harry, aniž by nad tím přemýšlel.

Malfoy na něj dlouze hleděl, zatímco zvažoval, co odpovědět. “Byl,” řekl nakonec. “A nechci o tom mluvit.”

Harry se víc neptal. Vzpomněl si na poznámku, kterou slyšel od Snapea: ‚Chci vědět, jestli tě budu muset zase tahat z deprese‘. Podle všeho to vypadalo, že se Malfoy zamiloval do jednoho ze svých dřívějších milenců, ale jeho city nebyly opětované. Nejspíš od té doby dodržoval jakási pravidla, aby se do této situace znovu nedostal.

“Víš, ten kartáček – myslím, že to možná není úplně nejlepší nápad,” přerušil Malfoy tok jeho myšlenek.

A ta pravidla se evidentně týkala i kartáčků.

Reklamy
Následující příspěvek
Napsat komentář

komentářů 6

  1. Suzie

     /  19.12.2016

    Tohle je prostě dokonalý😍 kdy bude další kapitola?

    Odpovědět
    • Každý den se objevuje nová kapitola, až do Vánoc. Povídka je už hotová :)

      Odpovědět
      • Suzie

         /  20.12.2016

        Jenže já to tady nikde nemůžu najít takže začínám propadat zoufalství…

      • Suzie

         /  20.12.2016

        Nebo je tohle prostě konec? Dala by jsi mi kdyžtak odkaz na ten zbytek jestli to ještě neskončilo?

  2. Tady je dnešní kapitola: https://lepidlozivota.wordpress.com/2016/12/20/ygritte-albus-ex-machina-kapitola-16-chtit-a-mit/, a nové kapitoly najdeš vždy buď na úvodní stránce nebo jako odkaz v pravém sloupci úplně nahoře :)

    Odpovědět
  3. ester

     /  23.12.2016

    Snape je dobry spion, vsetko hned zisti, aj ked nepatra ☺aspon Harry zacne patra: co, kto, ku komu a preco citi 😉

    Odpovědět

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: