ygritte: Albus ex machina – Kapitola 6 – Lush Life

Odkaz na povídku: http://my-drarry-recs.livejournal.com/338822.html – tahle Drarry je sice jen v AJ, ale kdo zvládá, rozhodně doporučuji. Je od Pir8fancier a navazuje na povídku Lettered – v dopisech.

Položil další esej na hromádku mezi ty, které už měl opravené, a protáhl si ztuhlý krk. Byl po celém týdnu pořádně unavený. Ostatně jako každý pátek. Být učitel bylo daleko víc vyčerpávající, než čekal. Začal si pohrávat s myšlenkou, že zbytek esejů nechá na víkend. Dělal to nerad, ale dneska se ke svým učitelským povinnostem musel obzvlášť přemáhat.

Z jeho vnitřního boje ho znenadání vyrušilo tiché klepání na okno. Trochu překvapeně se otočil a jeho oči se střetly se žlutýma očima malého výrečka. Kdo mu mohl v pátek večer posílat dopis? Už si zvykl, že většina korespondence přicházela tady v Bradavicích během snídaně. Sovička znovu ťukla zobákem o sklo a netrpělivě zahoukala.

“No jo, vždyť už jdu.”

Vpustil výrečka dovnitř. Ten důležitě vpochodoval na parapet a nastavil mu nožku, na které byl přivázaný docela maličký kousek pergamenu. Harry ho zvědavě rozbalil.

Pokud máš chuť, navštiv mne dnes v 10 h.

Moje komnaty se nachází v 1. patře východního křídla. Projdi kolem záchodků a po cca 50 m zahni za brněním doleva. Hledej obraz se zeleným drakem.

Přijď přesně.

D.M.

Harry si ten vzkaz přečetl pro jistotu dvakrát. Od jejich úterního setkání v učebně spolu ani jednou nemluvili a Harry si pomalu začínal myslet, že nejspíš k ničemu nedojde. Mimo Velkou síň se v podstatě nepotkávali, protože Malfoyovy hodiny z velké části probíhaly ve sklepení. A během jídla se prostě ignorovali.

Přemýšlel, jestli si vzkaz nemůže špatně vykládat. Jenže co by po něm Malfoy mohl v pátek v deset večer chtít? Zavzpomínat na staré časy? To určitě nehrozilo. Navíc úvodní slova “pokud máš chuť” byla celkem jednoznačná.

Jistě, chuť by se rozhodně našla, problesklo mu hlavou. Sex s Malfoyem byl víc než dobrý. Ve skutečnosti si byl jistý, že by to nemělo být tak skvělé s někým, koho nejspíš ani neměl rád. Pořád se nemohl zbavit pocitu, že to, do čeho se namočil, je z nějakého důvodu nemorální, a jeho svědomí ho od takovému účelového chování odrazovalo. Jenže, ujišťoval se už poněkolikáté, on byl koneckonců nezadaný a jako učitel v Bradavicích neměl moc možností tuhle situaci změnit. A rozhodně to bylo lepší, než hledat si náhodné partnery v klubech. Nebo žít v celibátu.

Jeho sebezpytování přerušila sovička důrazným klofancem do ruky. “Auuu! Potvoro jedna. Vždyť už jdu na to…” Na zadní stranu naškrábal jednoduchou odpověď, pergamen připevnil sově na nožku a odměnil ji pamlskem.

Očekávej mě.

H.P.

Pohlédl na hodiny. Velká ručička se blížila k devítce. S novým zápalem popadl brk a pustil se do opravování zbylých esejí.

Bylo 21:59 a on hleděl na obraz zeleného draka. Malfoyovy instrukce byly přesné a vchod našel bez potíží. Právě zvedal ruku, aby zaklepal, když vtom někde poblíž začaly hodiny odbíjet celou a obraz se sám od sebe odsunul. Harry váhavě vstoupil dovnitř.

Prošel malou předsíňkou s botníkem a věšákem na kabáty a pokračoval otevřenými dveřmi do další místnosti. Zastavil se ve dveřích a rozhlédl se. Už párkrát navštívil komnaty některých kolegů a většina z nich byla řešená podobně, jako ty jeho. Ani teď tomu nebylo jinak. Centrální pokoj byl kompromisem mezi obývákem a pracovnou a byl vybaven masivním pracovním stolem, knihovnou a samozřejmě také krbem. Na rozdíl od jeho pracovny se zde nacházelo mnohem méně osobních věcí a bylo znát, že zdejší obyvatel se přistěhoval teprve nedávno. Navzdory této skutečnosti místnost díky plápolajícímu krbu působila teple a útulně.

Z vedlejší místnosti, podle všeho ložnice, se náhle vynořil Malfoy. V jedné ruce nesl křišťálovou karafu s jantarovou tekutinou a v té druhé dvě skleničky. Co však Harryho zaujalo mnohem víc, byla skutečnost, že dotyčný měl na sobě pouze župan. Temně modrý, elegantní a bezpochyby dost drahý župan. Jeho oděv, stejně jako vlhké vlasy a zrůžovělá kůže naznačovaly, že Malfoy před chvílí vylezl ze sprchy. Harry byl vděčný, že jeho napadlo před schůzkou to samé. Na rozdíl od druhého muže se však oblékl do obyčejného trička a džín.

“Přišel jsi,” konstatoval Malfoy a pozvedl ruku s karafou. “Ohnivou whisky?”

“Eh, jo, díky.” Docela ji potřeboval.

Malfoy položil obě sklenice na krbovou římsu, štědře je naplnil a chopil se jedné z nich. Harry se natáhl pro druhou a s nechutí postřehl, že se jeho ruka mírně chvěje. Bohužel to neuniklo ani Malfoyovi.

“Snad nejsi nervózní, Pottere?”

Kurevsky.

“Nefandi si, Malfoyi.”

Upil ze své sklenice a zapřemýšlel, že kdyby to byl kdokoliv jiný než Malfoy, přiznal by se. Řekl by, že tohle je pro něj nové a že naprosto netuší, co se od něj právě teď čeká. Nejspíš by se tomu potom společně zasmáli a tím by prolomili ledy.

Jenže tohle byl Malfoy. Možná z něj válka udělala trochu menšího parchanta, ale pořád mezi nimi panovala určitá rivalita. Každý rozhovor, každá situace, která mezi nimi nastala, byla malou bitvou o to, kdo bude mít navrch. Na druhé straně, možná právě to všudypřítomné napětí bylo důvodem, proč byl sex s Malfoyem tak vášnivý a zatraceně skvělý.

Položil otázku, která mu už dřív vrtala hlavou: “Jak to, že nebydlíš ve sklepení? Myslel jsem, že se nastěhuješ do Snapeových pokojů, abys to měl blízko k učebně.”

Malfoy si pořádně zavdal se sklenice a odvětil. “Zaprvé nesnáším chlad a vlhkost sklepení a naprosto mi stačí, že tam musím trávit celé vyučování. A zadruhé se mi nechce bydlet v pokojích někoho jiného, i když je to Severus. Myslím, že si tam nechal většinu svých věcí a určitě by se mu nelíbilo, kdybych se mu v nich hrabal. Nehledě na to, že já sám potřebuji spoustu vlastního úložného prostoru v šatníku.”

Harry si nebyl jistý, jestli to poslední bylo míněno jako vtip, nebo zcela vážně. Malfoy před ním často dělal takovéhle narážky a záměrně se stylizoval do role typického homosexuála s nějakým zvráceným záměrem ho šokovat. Na druhé straně, vždycky byl příšerně marnivý. V tomhle případě nejspíš ani nemusel přehánět.

Z úvah ho probralo cinknutí, když Malfoy odložil prázdnou sklenici na krbovou římsu. Harry měl pocit, jako by se teď čekalo na něj, a nalil do sebe poslední lok.

“Ta whisky je vážně skvělá, Malfoyi.”

“Samozřejmě, že je. Žádnou jinou bych nepil.” Ztišil hlas. “Myslím ale, že sis dneska nepřišel povídat o whisky.”

Harry měl pocit, jakoby se atmosféra v místnosti najednou změnila. Podíval se na Malfoye, který na něj upíral pohled zpoza stříbřitých řas, a postřehl jeho ruce směřující k zavazování županu. V hlavě mu zavířila otázka, jestli je Malfoy pod županem úplně nahý. Jeho penis při té myšlence poskočil.

Jako ve zpomaleném filmu sledoval, jak Malfoy uvolňuje uzel na pásku a nechává župan, aby se sám rozevřel. Temně modrá látka se zavlnila a postupně odhalila bledou kůži. Než se stihl ovládnout, jeho pohled automaticky sklouzl do klína. No, alespoň nebyl sám, kdo je v téhle místnosti vzrušený.

S pohledem upřeným na odhalenou pokožku osvětlenou jen ohněm v krbu udělal krok vpřed, položil dlaně na Malfoyův hrudník, zajel pod látku a pomalým tahem přejel přes klíční kosti až k ramenům. Odhrnutý župan se svezl na zem. To už Malfoy nevydržel a konečně se pohnul, vedený potřebou vyrovnat situaci. Jedním tahem Harrymu sundal tričko, přitiskl se k jeho hrudníku kůži na kůži a prudce jej políbil.

Když se od sebe odtrhli, Harry naléhavě zachraptěl: “Ložnice..?”

Malfoy v odpověď jen kývl hlavou a společně překonali těch pár metrů k další místnosti. Ložnici dominovala kombinace tmavého dřeva a zeleného sametu a vévodila jí široká postel. Aniž by se obtěžovali zavřít dveře, doklopýtali k posteli a svalili se na ni.

Harry, stále v džínách, ležel na zádech, zatímco nahý Malfoy seděl obkročmo na něm a netrpělivě rozepínal jeho kalhoty. Konečně svou bitvu dobojoval a začal stahovat džíny dolů. Najednou se jeho pohyb zastavil.

“Pottere..?”

Harry překvapeně zvedl hlavu a podíval na Malfoye, který zaraženě zíral na jeho obnažený klín. Pod džínami nic neměl a právě teď byl už plně vzrušený. Nechápal, co má Malfoy na mysli. Sledoval směr jeho pohledu a konečně mu to došlo.

“Myslel jsem, že sis toho všiml už minule,” odpověděl klidně a zvedl se na loktech.

“To jsi měl na sobě košili, nejspíš to bylo… zakryté.”

“No co, ty máš zase propíchnutou bradavku.”

Malfoy prstem zvědavě přejel přes malé tetování umístěné na slabinách pod kyčelní kostí.

“Ale drak? Mám se cítit poctěně?”

Harrymu teprve teď došla ta souvislost a zasmál se. “Můžu tě ujistit, že s tebou to nemá nic společného.”

Malfoy se na něj podíval a naklonil hlavu na stranu. “A co to teda značí?”

Překvapeně seznal, že to Malfoye nejspíš upřímně zajímá, a zamyslel se: “Když jsem po válce odešel do mudlovského Manchesteru, s někým jsem se dal dohromady. Měl pár tetování a mně se to dost líbilo. Tehdy jsem si myslel, že se do kouzelnického světa už nikdy nevrátím, a chtěl jsem mít aspoň nějakou připomínku na magii a celé to šílené období. Drak je mezi mudly docela oblíbený motiv, jenže oni nevěří, že něco takového opravdu existuje, většinou to má značit odvahu nebo tak něco. Přišlo mi to jako takový soukromý vtip nechat si vytetovat draka, protože na rozdíl od nich já jsem věděl, že existují. Až příliš dobře.”

Zhluboka se nadechl a pokračoval. “V prváku jsem viděl draka poprvé, Norberta, u toho jsi vlastně byl taky… Pak v Turnaji jsem bojoval s maďarským trnoocasým a když jsme hledali viteály, museli jsme se vloupat ke Gringottovým, tam taky jeden drak byl, odletěli jsme na něm. No a, ehm, tak trochu to souvisí i s mým coming-outem…” najednou zmlkl, zděšený, že něco tak osobního vypráví zrovna Malfoyovi.

Ten však celou dobu vypadal maximálně zaujatě. Při poslední poznámce jeho obočí prudce vyletělo vzhůru: “To zní zatraceně úchylně. Doufám, že mi to vysvětlíš.”

Harry se nervózně zasmál. “Na co ty hned nemyslíš… Prostě to, že jsem na kluky, jsem si definitivně ujasnil právě s Ronovým bráchou Charliem, který v Rumunsku krotí draky, toť vše.”

“Chceš mi říct, že jsi přišel o panictví s Charliem Weasleym?” to pohoršení nejspíš ani nebylo hrané.

“Uhm, no jak se to vezme. O tenhle typ panictví jo. Předtím jsem ale už byl s holkou.”

Tentokrát Malfoy vypadal opravdu zděšeně. “Tys přišel o obě panictví s Weasleyovýma?! To zní vážně zvráceně, Pottere. Doufám, že to není nakažlivé nebo tak něco,” zašklebil se.

Harry si uvědomil, že mu to nikdy nedošlo. Zasmál se tomu. “No co, je jich hodně a trávíval jsem s nimi dost času. Jestli tě to uklidní, jsou to jediní Weasleyovi, se kterými jsem kdy něco měl.”

“Díky Merlinovi za to. Mimochodem, debata o Weasleyových na mě má, zdá se, neblahý vliv,” podíval se významně na svůj ochablý penis.

Harry na tom byl podobně. Samozřejmě to nesouviselo s Weasleyovými, ale jednoduše se tolik soustředil na rozhovor, že vzrušení bylo dávno pryč.

“Prostě je pro mě ten drak připomínkou kouzelnického světa,” shrnul své vyprávění.

Malfoy znovu stočil pohled na tetování a přejel po něm prsty. Ucukl, když se drak najednou zavlnil a zamával křídly, a jeho oči se překvapením rozšířily.

“Jak jsi to udělal?”

“Je očarované stejně jako kouzelnické fotky nebo obrazy. Pomohla mi s tím Hermiona, když jsem se rozhodl vrátit mezi kouzelníky.”

“Úžasné,” zašeptal a sklonil se, aby to místo polaskal jazykem. Když se po chvíli odtáhl, drak se celý propínal a vážně vypadal, jakoby si to užíval. Harry na to hleděl stejně fascinovaně jako Malfoy. Když se tetování dotýkali mudlové, nedělalo vůbec nic. Samozřejmě záměrně. A žádný kouzelník ještě neměl tu příležitost.

Harry zvedl ruku a dotkl se Malfoyova neobvyklého šperku. “A co tohle? Má to nějaký příběh?”

“Nic moc zajímavého. Kdosi mi tvrdil, že je šíleně vzrušující, když máš piercing v bradavce a někdo ti ji líže. Tak jsem to chtěl zkusit.”

“A je?”

“Si piš.”

Harry se trochu zvedl a kmitl jazykem po zmíněné bradavce. Malfoy se prudce nadechl. Povzbuzený tou reakcí pokračoval Harry v laskání a po chvíli si všiml, že Malfoyův penis je zpátky ve hře. Během pár minut navázali tam, kde skončili před rozhovorem o tetování, a Harry byl konečně zbaven kalhot.

Malfoy rychle cosi vytáhl z nočního stolku, znovu si na něj obkročmo sedl a uvelebil se tak, aby se jejich erekce o sebe třely. Věc v jeho ruce byla lahvička s lubrikačním gelem a on oba jejich penisy štědře potřel, takže se teď leskly a ladně po sobě klouzaly. Harry při tom pohledu zasténal.

“Můj je delší,” poznamenal zničehonic Malfoy. Vypadal, že ho to zjištění potěšilo.

“Můj je zase širší.”

“Nemyslím, že by na tomhle nějak zvlášť záleželo, takže bych řekl, že vedu.”

“Oh, vážně?”

Harry se najednou vymrštil a převrátil je tak, aby se dostal nahoru. Jakmile měl Malfoye pod sebou, posunul se dozadu, sklonil hlavu a vzal jeho penis do úst. Ozvalo se spokojené zamručení. Zatímco pokračoval v kouření, začal Malfoye připravovat. Nejdřív jeden prst, pak druhý. Malfoy pod ním teď už zcela bezostyšně sténal a nesrozumitelně ho povzbuzoval. Když měl Harry pocit, že je dostatečně roztažený, vytáhl své prsty ven a současně odtáhl ústa z penisu. Malfoy v odpověď nešťastně zakňučel. Harry si před něj klekl, podložil mu bedra polštářem a nabral si lubrikant. Malfoy zadržel dech v netrpělivém očekávaní a… Harry do něj znovu ponořil svůj prst. Jeden.

Malfoy frustrovaně zasténal. “No tak, já už jsem připravený…”

“Och, vždyť jsi říkal, že na šířce nezáleží. Takže by ti nemělo vadit, když tě teď ojede můj prst.”

Malfoy se na něj vyděšeně podíval. “Nehraj si…” Znělo to skoro zoufale.

“Tak to odvolej.”

“Fajn, odvolávám!”

“Upřesni to.” Harry se jeho zoufalstvím docela bavil.

“Merline, Pottere… Máš úžasné péro, které je naprosto dokonale dlouhé a tlusté a perfektně pasuje do mého zadku, tak ho tam konečně strč a pořádně mě ošukej!”

S vypětím všech sil se Harry udržel, aby okamžitě nesplnil Malfoyovo přání.

“Popros,” zašeptal.

Šedé oči, nyní ztmavlé a lesklé vzrušením, se zavrtaly do těch jeho.

“Prosím.”

Na víc Harry nečekal a jedním pohybem pronikl dovnitř. Oba se pod náporem vzrušení zachvěli. Harry se donutil na chvíli zklidnit, aby nad sebou znovu získal kontrolu. Teprve pak se začal pohybovat. Zato Malfoy vypadal, že je mu nějaká kontrola už úplně ukradená a nepokrytě sténal. Když jeho ruka vystřelila k opomíjenému penisu, Harry ji prudce odstrčil a obě jeho zápěstí mu přišpendlil za hlavou.

“Ještě ne.”

Malfoy se pod ním zazmítal, ale Harry ho držel pevně. Cítil, že on sám už je blízko. Když se dostal až k samotné hranici vyvrcholení, uchopil obě Malfoyovy ruce do jedné dlaně a druhou přesunul na jeho penis.

“Teď.”

Skoro okamžitě oba vyvrcholili. On do Malfoye a Malfoy na své břicho a na hrudník a trocha mu dokonce skončila na bradě.

Ten pohled byl k nezaplacení.

Vypadalo to, že vrátit se k normálnímu dýchání je těžší úkol, než porazit maďarského trnoocasého. Harry se odvalil vedle, a protože hůlky měli oba ve vedlejší místnosti, otřel je oba prostěradlem.

“Snažil ses mě zabít?” zaznělo ochraptěle.

“Jen jsem chtěl, abys uznal, že mám pravdu.”

“Jsi rozhodně zvrácenější, než jsem čekal. Prý Zlatý chlapec, tsss… Měl jsi být ve Zmijozelu.”

To Harrymu něco připomnělo.

“Co je pravdy na tom, že jednoho zmijozelského šesťáka záhadně postihly genitální bradavice poté, co tě slovně urazil?”

“To bych si přeci jako učitel samozřejmě nikdy nemohl dovolit,” ozvalo se v odpověď. Navzdory tomu Malfoyovi podezřele zacukaly koutky.

“Vážně měl nějaké narážky na tvoji orientaci?”

“Na rozdíl od Nebelvíru nenajdeš ve Zmijozelu moc srdíčkářů a pravdoláskařů, Pottere. Tahle kolej byla vždycky zaměřená spíš na tradice a nepodporovala… odlišnosti.”

“Taky jsi ze Zmijozelu,” poukázal na očividné.

Ozvalo se odfrknutí. “Přesto dávám přednost tomu žít si svůj život podle sebe, ne podle ostatních. A v některých záležitostech jsem bohužel neměl moc na výběr.”

“Byl tohle důvod, proč jsi přešel k nám?” využil Harry příležitost zeptat se na to, co ho zajímalo od chvíle, kdy Věštec odhalil Malfoyovu homosexualitu.

“Zčásti.”

Očividně to nehodlal víc rozvádět a Harry se rozhodl, že teď není vhodná chvíle na něj tlačit.

“Aha. A jak to teda bylo s tím studentem?”

“Vlastně jsem překvapený, že se to doneslo až k tobě. Každopádně ten pitomec McAvoy byl ve středu v hodině trestuhodně nepozorný, čímž si vysloužil mé napomenutí. Nejspíš se cítil být dotčen a nemohl si pomoci, aby mě po hodině před spolužáky nenazval zasraným přihřátým buzíkem.”

Harry se při těch slovech zuřivě zamračil, ale Malfoy pokračoval ve vyprávění. “Ten výraz, když si mě všiml, stál docela za to. Každopádně jsem se rozhodl, že bych měl podniknout něco důrazného, aby si studenti takové hloupě řeči pro příště pořádně rozmysleli. Takže jsem se postaral, aby McAvoy ten den k večeři dostal speciální dýňový džus.”

Harry se zasmál. “Jak jsi zajistil, že si to nenechal pro sebe? Neříkej, že se s něčím takovým komukoliv svěřoval.”

“Musel s tím jít na ošetřovnu. Nejspíš to tam zaslechly nějaké zvědavé uši.”

Harry nepochyboval, že tyhle uši Malfoy zařídil stejně jako džus. V duchu musel uznat, že ho ta historka pobavila. Odveta to byla podlá, to ano, ale byla adekvátní provinění. Ostatní studenti si už domysleli, že vyrážka na choulostivých partiích má souvislost s urážkou. A dalo se čekat, že postižený si nebude stěžovat žádnému učiteli. Bylo to varování.

“Jak zmijozelské,” neodpustil si.

“Beru to jako lichotku, Pottere.”

Chvíli bylo ticho a Harry vnímal, jak se Malfoyův dech prohlubuje. Cítil, že i na něj začíná neodvratně útočit spánek, a přemýšlel, jestli by nevadilo, kdyby tu přespal.

“Malfoyi…” začal.

“Prosím tě, spi už,” ozvalo se zamumlání.

Do minuty odpadl.

Probudilo ho až svítání a chvíli trvalo, než si uvědomil, že se nachází v Malfoyově posteli. Ta myšlenka mu přišla podivně absurdní. Důkaz, že jde o skutečnost, však ležel hned vedle něj. Rozcuchaný, pomačkaný, spánkem zrůžovělý důkaz.

Nejraději by se zavrtal zpátky do peřin a ještě usnul, ale zhodnotil současnou situaci a rozhodl se, že nevyhnutelná trapnost “rána poté” mu za další hodinu spánku nestojí. Silou vůle se opatrně vyštrachal z vyhřáté postele a tiše zapadl do koupelny.

První, čeho si všiml, bylo neuvěřitelné množství kosmetiky, které se v místnosti nacházelo. Tolik serepetiček snad nemohla mít ani Levandule Brownová, napadlo ho. Namátkou zvedl jednu menší lahvičku a přečetl si, že jde o oční krém. Doteď ani netušil, že se dělají speciální krémy jen na oči.

Použil záchod a přešel k umyvadlu. Poté, co si opláchl ruce a obličej, otevřel skříňku nad umyvadlem se záměrem najít ústní vodu. Kartáček si bez ptaní půjčit neodvážil. Měl zkušenost, že většina lidí, byť milenců, se o něj neradi dělili, a tušil, že zrovna Malfoy by se z toho mohl zbláznit, kdyby se to dozvěděl. Bylo to svým způsobem směšné a nedávalo to smysl, protože v posteli jeho jazyk s jeho tělesnými tekutinami žádný problém neměl. Nejspíš to bylo něco iracionálního, tahle záležitost s kartáčkem. Jako by sdílení zubního kartáčku bylo mnohem intimnější, než sex.

Konečně mezi hromadou lahviček našel, co hledal, a začal vykloktávat. Při kloktání ho zaujala nejhořejší polička, kde se cosi zatřpytilo. Uvědomoval si, že by nejspíš neměl slídit, ale zvědavost ho přemohla. Musel se postavit na špičky, aby tam viděl. Na poličce se nacházelo několik šperků a všechny evidentně patřily na bradavku. Jeden z nich dokonce obsahoval třpytivé kamínky.

Ten Malfoy je ale pořádná buznička, pomyslel si pobaveně.

S tou myšlenkou skříňku zase zavřel a definitivně opustil koupelnu. Sebral džíny, po špičkách prošel kolem spícího Malfoye, v obýváku našel svoje tričko a oblékl se. Hodiny ukazovaly půl sedmé, když se za ním obraz se zeleným drakem zaklapl.

Napsat komentář

komentáře 3

  1. Achája

     /  10.12.2016

    :-D Velmi příjemné čtení.

    Odpovědět
  2. ester

     /  23.12.2016

    Pomaly sa spoznavaju a vobec sa nehadaju ☺

    Odpovědět
  3. sisi

     /  17.8.2019

    Se červenám až za ušima. To byl pro pány profesory moc pěkný pátek. :-)

    Odpovědět

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: