ygritte: Albus ex machina – Kapitola 5 – Nocturne

Odkaz na povídku: http://misto713.webgarden.cz/rubriky/snarry-preklady/nocturne – Tira Nog tady nesmí chybět. I když vím, že na její povídky jsou velice rozporuplné názory, jde podle mě o skvělou autorku. Pokud se tedy smíříme s jejím pojetím Severuse ;-)

—

Ty rty, které ho právě teď líbaly na krku, byly měkké a obratné a on zatoužil je ochutnat. Rozhodl se tedy převzít iniciativu a obrátil se tak, aby k sobě stáli tváří v tvář. Dovolil si pootevřít oči a pohled na uzardělého Malfoye jej rozdráždil ještě víc. Zaútočil na ty růžové, lákavě pootevřené rty a jejich polibek byl prudký a vášnivý a byly tam rty a zuby a jazyk, a bylo to dobré, vážně dobré.

Aniž by nad tím vůbec uvažoval, jeho ruce začaly rozepínat knoflíčky na Malfoyově hábitu a ta aktivita byla brzy oboustranná. Náhle Harryho něco napadlo a přerušil polibek, aby mohl zašeptat: “Co když sem někdo přijde?”

“Nikdo sem nepřijde, Velká síň je daleko,” zněla roztržitá odpověď.

“Ale ty…”

“Já tu mám komnaty, pro něco jsem si zaskočil. Nikdo jiný sem teď nezabloudí.”

Malfoyovy dychtivé rty po tom prohlášení výmluvně zaútočily na jeho krk a ruce se vrátily k boji s knoflíky, ale Harry se jim znovu vzepřel a opatrně se vymanil z jeho objetí.

“Jen mě nech…” nedokončenou větu nechal viset ve vzduchu a vytáhl hůlku. Bleskově seslal zamykací a odpuzovací kouzlo na dveře, a když se otočil zpátky, uviděl v Malfoyových očích ocenění.

Zastrčil hůlku zpět na své místo a přitáhl si blonďáka k sobě, aby mohl navázat tam, kde přestali. Znovu uvěznění v polibku dokončili vzájemné svlékání hábitů a nechali je spadnout na zem. Vzápětí Harry ucítil nedočkavé ruce, jak mu vyhrnují košili z kalhot a hladí jej na holé kůži. Jeho vlastní ruce se mezitím věnovaly systematickému rozepínání Malfoyovy košile, když vtom si na něco vzpomněl a projela jím nová vlna vzrušení.

Přerušil polibek, udělal krok dozadu a pomalu rozhalil Malfoyovu čerstvě rozepnutý svršek. A přesně tam, kde z mléčné kůže vystupoval jeden ze dvou tmavých hrbolků, našel to, co hledal. Dvě malé stříbrné kuličky obklopující drobnou bradavku. Spokojeně se nad tím objevem pousmál. Palcem levé ruky zkusmo přejel po té třpytivé ozdůbce, což u jejího majitele vyvolalo prudké zalapání po dechu. Zvědavě se sklonil a bradavku důkladně olízl. Byl odměněn překvapeným zavzdycháním.

Povzbuzený tou reakcí pokračoval v laskání rozkošného hrbolku a hrdelní zvuky, které u toho muž vydával, shledával neuvěřitelně erotickými. Matně si uvědomoval, že Malfoyovy ruce se postupně přesouvají po jeho břiše směrem dolů. Zasténal, přesunul své rty na mužův krk a vdechl jeho vůni. Byla kombinací jakéhosi příjemného parfému, Malfoyovy osobní vůně a nezaměnitelného pachu vzrušení.

Blonďákovy ruce doputovaly až k lemu jeho kalhot a zarazily se na opasku. Tázavě se na Harryho podíval. Ten v odpověď jen nahmátl přezku a rychlým pohybem ji rozepnul. Malfoy to gesto odměnil divokým úsměvem a vmanévroval Harryho zády ke stěně, aby mu tím poskytl větší stabilitu. Pak se jeho ruce vrátily zpět ke kalhotám a hbitě si poradily s jejich zapínáním. Štíhlé prsty se protáhly do mezery mezi rozepnutým zipem a lehce pohladily jeho penis přes napnutou látku boxerek. Harry při tom doteku hlasitě zasténal. Malfoy se usmál a jedním pohybem mu stáhl kalhoty i boxerky ke kotníkům a sám se přesunul do kleku.

Pohled na rozcuchaného blonďáka, který před ním klečí v rozepnuté košili a lačně se dívá na jeho osvobozený penis, byl fantastický. Vzrušeně sledoval, jak ruce druhého muže hladí jeho stehna a přesouvají se výš, ke klínu. Pak jedna z nich obkroužila jeho erekci a zkusmo po ní přejela. Neudržel se a prudce vyrazil boky. Malfoy se na něj pobaveně podíval a jazykem si olízl rty. To bylo poslední varování před tím, než ho pohltila ta hříšná ústa a Malfoy jej začal kouřit.

Měl pocit, že se mu Zmijozel snaží dokázat, jak je v tom dobrý. Zrychloval a zpomaloval svoje tempo, měnil hloubku i sílu sání, jazykem laskal jeho žalud a vůbec si s jeho penisem hrál, jako by to byla ta nejdůležitější věc na světě. Co se Harryho týkalo, v té chvíli byl jeho klín středobodem celého vesmíru.

Jeho vědomí se postupně rozplývalo pod náporem sexuální chemie, která mu obklopila mozek, a on mohl jen vzdychat pod tou perfektní péčí. Až příliš rychle se jeho dech začal zkracovat a stával se mělčím a on cítil, jak se mu varlata přimkla k tělu. “Už… Už budu…” vyrazil ze sebe varování, ale druhý muž v odpověď jen zrychlil své pohyby. Harry to vzal jako povolení a pak už nechal vzrušení, aby ho přemohlo, a zaplavil Malfoyova ústa svým orgasmem.

Harry se snažil vzpamatovat z právě prožitého vyvrcholení, když ho na tváři polechtal horký dech. Vzápětí už jej líbala žádostivá ústa a on v tom polibku zřetelně ucítil chuť semene. Prohloubil polibek a ochutnával sebe samého v cizích ústech. Bylo to tak trochu zvrhlé, ale Harry se rozhodl, že se mu to jednoznačně líbí.

Uvědomil si, že Malfoy je na rozdíl od něj stále plně vzrušený a on je teď na řadě, aby se postaral o jeho uspokojení. Přesunul své ruce dolů a zkusmo přejel přes jeho erekci, která se citelně rýsovala pod kalhotami. Muž se k jeho ruce prudce přitiskl. Harry si uměl představit, jak opomíjený penis touží po pozornosti. Natáhl si své kalhoty zpátky a vyměnil jejich pozice tak, že to nyní byl Malfoy, kdo se opíral o zeď. Bez dalšího protahovaní se vypořádal se zapínáním jeho kalhot a přesunul se na kolena.

Kalhoty i spodky stáhl dolů naráz a pousmál se při zjištění, že Malfoy je opravdu platinově blond i dole. Prohlédl si penis, který měl před obličejem. Jeho tmavá barva ostře kontrastovala se světlými chloupky, byl tak akorát dlouhý, téměř dokonale rovný a tvrdý jako kámen. Rozhodl se muže ještě trochu provokovat a přisál své rty na vnitřní stranu jeho stehna.

Mučivě pomalu se prolíbával směrem nahoru a spokojeně si povšiml, že se Malfoy začíná chvět nedočkavostí. Když se dostal až na úroveň klína, zcela záměrně ignoroval penis, který se před ním tyčil, a přesunul své rty do oblasti slabin. Blonďák frustrovaně zakňučel a Harry ucítil ruku, která se sevřela v jeho vlasech. Usmál se, když se muž lehkým tlakem snažil přesunout jeho ústa ke svému vzrušenému penisu.

Chvíli tomu tlaku vzdoroval, ale nakonec se slitoval, a aby ho odměnil za jeho trpělivost, nadechl se a polkl penis na jeden zátah skoro až po kořen. Odpovědí mu byl přidušený výkřik. Začal pohybovat ústy a podle zvukových projevů svého protějšku se snažil odhadnout, co se mu líbí. Laťka byla nastavená vysoko a on se nechtěl nechat zahanbit, takže stejně jako předtím Malfoy i on byl ve své činnosti velice důkladný. A podle vzdechů, které druhý muž vydával, tušil, že se mu to daří.

Vzrušené sténání však promlouvalo přímo k Harryho penisu, jenž se záhy začal znovu hlásit o pozornost. Merline, připadal si jako nějaký nadržený puberťák! Jenže celá tahle situace byla neskutečně žhavá a on by právě teď ochotně daroval svou pravou ledvinu, aby se mohl ještě jednou udělat. Aniž by přerušil svou činnost, začal Harry zvažovat své možnosti.

Samozřejmě si mohl prostě rozepnout kalhoty a uspokojit se sám, jenže… Napadal ho mnohem lepší způsob, jak věci vyřešit. Malfoy byl právě teď značně vzrušený a možná by nebyl proti, kdyby…

Ta myšlenka mu neodbytně vířila hlavou. Rozechvělý blonďák byl neuvěřitelně přitažlivý a Harry ho najednou chtěl víc než cokoliv jiného. Jeho vlastní penis už byl skoro bolestivě tvrdý a Harry došel k názoru, že to musí aspoň zkusit.

Trochu zvolnil ve svém laskání, aby získal čas. Ruku, která si dosud pohrávala s varlaty, nechal sklouznout až dozadu k hrázi a zkusmo to místo pohladil. Když nepřišel žádný protest, přesunul ruku k ústům a na krátký okamžik se odtáhl od penisu, aby mohl své prsty naslinit. Zatímco jeho ústa se vrátila ke své předchozí činnosti, ruka zamířila do té lákavé drážky mezi půlkami. Prsty rychle našly svůj cíl a Harry jedním z nich opatrně zakroužil kolem vstupu. Malfoy zasténal a odtáhl nohy o něco víc od sebe. To bylo povzbudivé. Harry to místo ještě chvíli dráždil a pak se odvážil vsunout jeden kluzký prst dovnitř. Soudě podle hlasitého zavzdychání se to jeho milenci rozhodně líbilo. Přes Harryho se převalila další vlna vzrušení a cítil, že se Malfoy začíná blížit k vyvrcholení.

Teď nebo nikdy. Nechal jeho penis vyklouznout ze svých úst a jeho milenec nespokojeně zamručel. Ruce ve vlasech se ho snažily nasměrovat zpátky, ale Harry se vymanil z jejich sevření. Tlakem Malfoyovi naznačil, aby se obrátil čelem ke zdi. Muž se bez jakýchkoliv protestů začal otáčet, ale jeho oči zastřené vzrušením se na něj podívaly tázavě, když si všiml, že Harry bere do ruky hůlku.

Harry vzhlédl ze své pozice na kolenou a zašeptal: “Chci tě… Chci tě ochutnat,” načež na jeho intimní partie seslal čistící kouzlo.

Ve chvíli, kdy se jeho jazyk ponořil mezi ty lákavé polokoule, vyšlo z Malfoyových úst překvapené zasténání. Harry si byl velmi dobře vědom toho, jak moc je tahle praktika příjemná, a navzdory svému vzrušení se snažil poskytnout co největší potěšení. Dráždivě kroužil kolem té hříšné štěrbiny, a když cítil, že se svaly uvolňují, zajel svým jazykem dovnitř. Vzdychání nabralo na intenzitě a Harry začal systematicky šukat jeho zadek svým jazykem. Muž se před ním svíjel a Merline, Harry ho chtěl, chtěl ho tak strašně moc!

“Malfoyi, můžu… chtěl bych…”

“Merline, ano, na co ještě čekáš? Dělej!”

Už jen ta slova málem stačila, aby se na místě udělal. Harry se rychle zvedl do stoje, rozepnul si kalhoty a osvobodil svou erekci. Oba muži se chvěli přemírou vzrušení a Harry věděl, že to nepotrvá dlouho. Nasměroval svůj penis ke kluzkému a uvolněnému vstupu a pomalu zatlačil. Skoro bez odporu pronikl dovnitř, a když ho přivítalo to těsné horko, musel využít veškeré zbytky sebeovládání, aby prudce nepřirazil. Harry se pomalu zasouval dovnitř, a když tam byl celý, dal mu čas, aby si na něj zvykl. Jeho milenec však nevypadal, že by chtěl na něco čekat. Okamžitě přirazil proti němu a pak už Harry nechal své tělo, aby převzalo vládu nad situací.

Od té chvíle už to nebylo pomalé, něžné ani opatrné. Nechal do toho aktu proniknout všechny emoce, které se mezi nimi za ty roky nastřádaly, a výsledek byl skvělý, intenzivní a živočišný. Mohlo to trvat minutu, možná dvě, ale rozhodně ne víc, než se muž pod ním napjal a na okamžik zatajil dech, aby vzápětí s výkřikem skropil kachličky před sebou svým spermatem. Stahování svalů kolem jeho penisu bylo tím posledním, co Harry vnímal, než se i v něm všechno sevřelo, a pak už se přes něj se smrtící silou přehnalo jeho vlastní vyvrcholení.

A najednou bylo po všem.

Jakmile se otřepal z toho poměrně zničujícího orgasmu, očistil se, zapnul si kalhoty a odstoupil, aby se ještě naposledy pokochal. Jeho pohled rychle klouzal po štíhlém muži, který před ním stál pořád ještě opřený o kachličky v rozepnuté bílé košili a kalhotách stažených ke kotníkům a… Merline, po vnitřní straně stehna mu pomalu stékala hustá bílá tekutina.

O vteřinu později se blonďák nepohodlně zavrtěl, ale to už Harry držel v ruce hůlku a znovu na něj sesílal čistící kouzlo. Malfoy to gesto odměnil vděčným pohledem a začal se soukat zpátky do kalhot.

Když byli oba zpátky ve svém oblečení, svorně se přesunuli k umyvadlům, aby zkontrolovali svůj oděv a upravili rozcuchané vlasy. Jejich oči se v zrcadle opět střetly a Harry přemýšlel, co by měl říct. To, k čemu mezi nimi došlo, bylo naprosto skvělé a perfektní, ale byl to Malfoy a to věci trochu komplikovalo.

“To… to bylo…” najednou nemohl najít ta správná slova.

“Jo.”

No, aspoň že si rozuměli.

Bez dalších komentářů se upravili a opustili místnost.

—

Druhý den ráno se Harry probudil v obvyklou dobu. Vzpomínky na předchozí večer na něj zaútočily téměř okamžitě. Zaúpěl a zoufale zaryl prsty do pokrývky. Tohle se nemělo stát. Ne s Malfoyem a rozhodně ne s Malfoyem, který s ním bude další tři měsíce učit v Bradavicích.

V chmurných myšlenkách se vypotácel z postele a zamířil do koupelny. Právě, když si vyplachoval ústa od zubní pasty, došla mu další věc. Malfoy teď ví, že je gay.

Kurva, kurva, KURVA.

Co když o tom někomu řekne? Nebo hůř, co když to prodá médiím? Merline, co když ho bude vydírat, aby jeho tajemství udržel?!

Harry Pottere, ty nebetyčný idiote. Tohle tě může přijít pěkně draho. Když už musíš myslet penisem, nechávej si to pro mudlovský svět!

Mohl si nadávat, jak chtěl, ale zpátky to vrátit nešlo. Teď mu zbývalo pokusit se napravit škody, které napáchal. Nutně potřeboval mluvit s Malfoyem. Ve spěchu dokončil ranní hygienu, oblékl se a vyřítil se na snídani.

Nebylo ještě ani osm hodin, když dorazil do Velké síně, která byla mnohem prázdnější, než obvykle. Rychlý pohled na profesorský stůl mu prozradil, že Malfoy tam není. No jistě, vždyť kvůli večírku je vyučování posunuté až na jedenáctou, takže většina Bradavic ještě spí.

Zničeně dosedl ke stolu a bezmyšlenkovitě si začal nakládat na talíř. Rozhodně tady nechtěl na Malfoye čekat další dvě hodiny. Bohužel netušil, kde se nachází jeho komnaty, kromě indicie, že jsou někde poblíž oněch inkriminovaných toalet. A vážně s ním potřeboval mluvit. Kdyby nic jiného, chtěl alespoň vědět, co má od Malfoye čekat. Třeba dorazí brzy, uklidňoval se v duchu.

Snídani do sebe soukal bez zájmu o to, co vlastně jí, zcela ponořen do výčitek a obav z blízké budoucnosti. Jeho chmurné myšlenky jen tu a tam přerušovalo nadšené Brumbálovo švitoření o tom, jak se včerejší večírek povedl, což Harrymu na náladě zrovna nepřidávalo.

Právě když dopíjel svou ranní kávu, vstoupil náhle do jeho zorného pole Malfoy. Lhostejně kývl jeho směrem a sedl si na své místo. Harry pomalu položil šálek na stůl a rozhodnutý počkat, dokud Malfoy nedojí, si nalil džus a na talíř naložil několik koláčků. Potřeboval si obalit nervy.

Po dvaceti mučivých minutách Malfoy konečně dosnídal. Ve chvíli, kdy pokládal na talíř ubrousek, se Harry zvedl a vydal se ke dveřím ze sálu. Jakmile byl v chodbě, opřel se o zeď a snažil se působit nenuceně. Minutu nato konečně dveřmi prošel muž, na něhož čekal.

“Máš minutku?”

Blonďák sebou trhl. Zjevně byl ponořený ve vlastních myšlenkách a Harryho si nevšiml. Zastavil se a trochu překvapeně odpověděl: “Myslím, že minutu bych mohl obětovat.”

“Chtěl bych s tebou mluvit. Někde v soukromí, pokud možno.”

Procházeli chodbou a Harry zběsile přemýšlel, kam by mohli zapadnout. Naštěstí po chvíli narazili na jakousi učebnu, která vypadala nepoužívaně. Vešli dovnitř a Harry za nimi zavřel. Snažil se zklidnit dech. Byl skoro tak nervózní, jako když skládal OVCE.

“Uhm, k tomu včerejšku…” odmlčel se a přemýšlel, jak se nejlépe vyjádřit. Pokud možno bez koktání.

Malfoy na něj hleděl se zvednutým obočím a nijak zvlášť se netvářil, že by mu to chtěl usnadnit. Harry si odkašlal.

“Předpokládám, že po včerejšku je ti asi jasné, že oba, err… kopeme za stejný tým.”

“Kdyby ses mi snažil tvrdit, žes to dělal poprvé, rozhodně bych ti nevěřil, Pottere.”

Počkat, to měla být pochvala? No páni… Peklo právě zamrzlo podruhé.

“Fajn, každopádně já… snažím se to tajit. A chtěl jsem tě požádat, aby sis to nechal pro sebe. Prosím..?” Poslední slovo skoro zašeptal.

Malfoy ho přejel mrazivým pohledem, než odpověděl: “Nehodlám s tím běžet za Věštcem ani vyprávět svým kamarádům, že mě přefikl Harry Potter, jestli tě to uklidní.”

“Vážně? Skvěle, to je… skvělé. Díky, Malfoyi.”

Zaplavila ho vlna úlevy a přemýšlel, že se nejspíš strachoval úplně zbytečně, když postřehl tiché odkašlání a došlo mu, že Malfoy chce ještě něco dodat. Zvedl svůj pohled zpátky k blonďákovi.

“Když už teď víme, že umím být diskrétní, co takhle si to občas zopakovat? Žádné závazky, žádná očekávání. Jen sex.”

Harry se prudce nadechl. Ať už čekal cokoliv, tohle to nebylo. Malfoy pořád působil vyrovnaně, skoro až lhostejně, jako by se bavili o počasí, a čekal na jeho reakci.

Přemýšlel. Chtěl to, co Malfoy nabízel? Jeho penis tím nápadem každopádně zaujatý byl, jenže Harry odmítal nechat za sebe opět rozhodnout své libido.

Zatraceně, samozřejmě že tohle ve skutečnosti nechtěl. Ne. To, co opravdu chtěl, byl láskyplný vztah, který má budoucnost a který mu do života přinese klid a jistotu. Tedy přesný opak toho, co nabízel Malfoy. Jenže jaká byla šance, že do konce školního roku něco takového nalezne, když tráví většinu času v Bradavicích? Ne moc velká, podle všeho. A takhle by aspoň uspokojil jednu ze svých potřeb a nemusel by to řešit po mudlovských klubech.

K čertu. Zasloužil si přeci trochu toho povyražení. A Malfoy hodlá být diskrétní a je tady v Bradavicích s ním. Navíc jestli to bude vždycky tak dobré jako minule…

“Řekl bych, že nejsem proti,” pronesl nakonec.

Pokud Malfoye jeho odpověď překvapila, nedal na sobě nic znát. S nezúčastněným výrazem na tváři přikývl a odvětil: “Skvěle. Ozvu se ti.” Začal se sbírat k odchodu.

“Fajn,” potvrdil Harry, v lehkém šoku z toho, na čem se právě domluvili. “Tak zatím,” loučil se. Vtom si něco uvědomil. “A ať se ti vydaří první den v práci.”

Malfoy se na něj podíval trochu překvapeně.

“Díky, Pottere.”

—

Harry kráčel po nádvoří a měl dobrou náladu. Hned po výuce zašel za Brumbálem a promluvil si s ním o Soubojnickém klubu. Rozhovor proběhl k jeho naprosté spokojenosti. Ředitel byl snad ještě nadšenější, než on sám. Vlastně mu říkal to samé, co Hermiona – že se všichni studenti budou moci přetrhnout, aby se mohli učit bojovat od Harryho Pottera.

Tak to je nesmí zklamat. Věděl, že je potřeba všechno si do puntíku naplánovat. Musí si promyslet, jak zajistit, aby si studenti při hodinách doopravdy neublížili, a taky vybrat kletby, na kterých budou trénovat. Teď je úterý, zítra se na nástěnce objeví pozvánka. Do konce týdne se můžou přihlašovat. A příští úterý začneme. Usmál se. Vzpomněl si na Brumbálovu armádu a ucítil podobné vzrušení jako tehdy.

Pomalu se blížil k jezeru. Teplé a slunečné počasí, které vládlo celý víkend, se udrželo i dnes. Studenti si příchod jara užívali a v hloučcích se slunili na bradavickém nádvoří. Harry přemýšlel, že možná využije sluníčka a prolétne se na koštěti. O víkendu to sice zvládl třikrát, ale rozhodně neměl pocit, že by ho to omrzelo. Navíc létat sám je sice skvělé, ale zahrát si famfrpál… A dnes trénují Nebelvírští, ti ho vždycky rádi přivítají mezi sebou. Snad i tentokrát.

Právě procházel kolem debatující skupinky tvořené několika Nebelvíry a Havraspáry, odhadem čtvrté ročníky, když zaslechl jednoho z nich říkat: “Dneska jsme měli poprvý toho Malfoye. Možná, že je o něco menší bastard, než byl Snape, ale podle mě od něj dostal naprosto přesný instrukce. Nebelvíru dneska strhl pěknou fůru bodů a taky musíme napsat dvanáctipalcový esej o využití oměje. Dvanáct palců, no chápete to?” Havraspárští se po jeho slovech zatvářili značně nešťastně.

Harry se málem zadusil potlačovaným smíchem. Vlastně ani moc nepochyboval, že v instrukcích od Snapea se skutečně nacházela kapitola věnovaná všem možným důvodům ke strhávání bodů Nebelvíru, stejně jako způsoby nadržování Zmijozelu. A rozličné náměty na odporně zdlouhavá pojednání. Skoro mu těch studentů bylo líto.

Zamyslel se, jaký asi bude Malfoy jako učitel. Nepochyboval, že přísný. Vždycky působil dost puntičkářsky, a pokud se dnes lektvary sám živí, určitě bude bazírovat na precizních postupech. Nejspíš nedosahoval Snapeovy úrovně nevrlosti léty dotažené k dokonalosti, ale evidentně se snažil držet výuku lektvarů v podobném duchu. Koneckonců, nejspíš neměl moc na výběr. Snape by ho pravděpodobně přerazil, kdyby mu studenty rozmazloval.

Opřel se o kamennou zídku a pohlédl na jezero. Uvažování nad Malfoyem mu neodbytně připomnělo nedávné události, nad kterými během dnešní výuky ještě neměl čas se zamyslet. Teď, po práci, měl konečně prostor.

Navzdory tomu, jak to vypadalo neuvěřitelně, zdálo se, že se s Malfoyem pravděpodobně ocitl v nějakém druhu sexuálního vztahu. Zamyslel se nad tou novou skutečností. Byli teď – jakže se tomu říká – přátelé s výhodami? Jenže oni ani nebyli přátelé. Napadlo ho, že nejspíš právě vytvořili zbrusu nový typ vztahu. Nepřátelé s výhodami. Uchechtl se nahlas a několik studentů se na něj překvapeně podívalo.

Na okamžik ho bodlo provinění, když si uvědomil, že je profesor. Sice si nevzpomínal, že by kdy slyšel nějaká pravidla o vztazích mezi učiteli, ale ruku do ohně by za to nedal. Zapřemýšlel. Byl si dost jistý, že právě Albus by jakýkoliv romantický vztah na pracovišti kvitoval, ale na druhou stranu, soulož na pánských záchodcích do této kategorie tak docela nespadala. Napadlo jej, že nejspíš bude potřeba přesunout jejich aktivity do soukromých komnat.

Pořád si nebyl jistý, jestli udělal správně, když souhlasil. Samozřejmě to mohl kdykoliv celé odvolat, jenže… někde uvnitř cítil, že to odvolávat nechce.