Little Numbers – Špatné číslo – 19. kapitola 3/3

Poslední část 19. kapitoly a takové finále celé povídky. Kluci se znovu dohodli, že se setkají. Kurt má výhodu, ví, jak Blaine vypadá, ale neuteče znovu?

Připomínka: Blaine, KurtRachelWesley

 (20:23)
Orel přistál.

(20:26)
…děláš si ze mě prdel?

(20:27)
Co?
(20:28)
Vy dva s tou *tajnou operací* – myslel jsem, že šifry budou vhodné. Měla to být zábava.

(20:29)
Tohle ani nejsou šifry, Andersone.

(20:30)
Náfuko.
(20:31)
Souhlasil.
(20:31)
Lepší?

(20:33)
Mnohem lepší.

(20:34)
Wesi?

(20:35)
Ano?

(20:35)
Hádám, že bych ti měl poděkovat.

(20:36)
Poděkuješ mi později.

******
Čtvrtek, 5. března (16:23)
Jsi dnes vážně potichu.

(16:29)
Nevím, kam dřív skočit, mám toho po krk.
(16:34)
Taky jsi nějak potichu.

(16:35)
Nevím, kam dřív skočit, mám toho nad hlavu.

(16:36)
Samozřejmě.

(16:36)
Přece tě nenechám vyhrát.

~~~~~~

(17:12)
Jsi nějak potichu, Blainey. Všechno v pořádku?

(17:14)
…To jsem vážně tak ukecaný? Co to dnes se všemi je?

(17:14)
Jen se ujišťuju.

(17:15)
Myslím, že se připravuju na bitvu.
(17:15)
Sklapni. Přesně tak mi to připadá.

(17:16)
Nic jsem neřekl.
(17:17)
Musíš na tom být fakt zle, když mi prošel „Blainey“.

(17:17)
Přesně to jsem chtěl, aby sis myslel.
(17:18)
A pak, jednoho dne…

(17:18)
Hodláš mě umačkat v objetí?

(17:19)
Něco na ten způsob. Akorát bez toho objetí.

~~~~~~

(18:03)
Nejsi příliš zaneprázděný na noc u klavíru, že ne?

(18:10)
Tak tomu říkáš?

(18:11)
Jen na veřejnosti.

(18:14)
Na to nebudu nikdy dost zaneprázdněný.

(18:14)
Dobrá.

~~~~~~
(22:01)
Příchozí hovor

„Dnes opravdu pozdě.“

„Promiň. Doufám, že… Že nevolám nevhod.“

„Ne, v pořádku. Jen jsem si začínal dělat starosti.“

„Aha. Omlouvám se. Byl jsem… Musel jsem… něco zařídit.“

 „Něco?“

„Jo, něco.“

„Umíš být tak záhadný, Blaine Andersone.“

„…”

„Co?“

„Nic, jen…“

„…Možná bys měl začít hrát.“

„Oh, takže jsi v tomhle jen kvůli těm skladbám? Jeden rychlý hovor a pak mě odkopneš.“

„Ne, jen myslím na tvé sousedy.“

„To nemusíš.“

„Noční koncerty jim nevadí?“

„No, a) není zas tak pozdě, a b) věř tomu, nebo ne, tahle místnost je zvukotěsnáodhlučněná.“

„Děláš si srandu.“

„Ne, vážně je. Nechali to udělat, když to tu pro mě koupili.“

„Oni…“

„Mí rodiče.“

„Jo, to jsem pochopil, ale…“

­

Hm?”

„Nejspíš ne zrovna nejlepší téma na dnešní noc… Ok, jsem připraven.“

„A už jsme zase u toho. Odbýt to co nejrychleji.“

„Blaineeee. Co mám udělat?“

„Nic. To skuhrání ve tvém hlase bylo dostatečně potěšující.“

„Nemáš zač.“

„Tři… dva..-“

„Vážně?“

„Pšt; Chceš to, nebo ne?“

„Ano, prosím.“

„Tři… Dva… Jedna…“

PŘEHRÁT

„Tadá!“

„Nech mě vydechnout. Ježíši Kriste, to bylo…“

„Hloupé?“

„Perfektní.“

„Děkuju.“

„Ne, já děkuju.“

„Už zase hrajeme tuhle hru?“

„…Blaine?“

„Hmm?“

„Já…“

„Ano?“

„…jsem unavený.“

„Ach, jasně. Promiň, že jsem volal až tak pozdě.“

„Ne, to je… v pohodě.“

„Dobře tedy… Nezapomeň na misi, ano?“

„Nezapomenu.“

„Dobře. Hezky se vyspi.“

„Ty taky. A děkuju.“

„Samozřejmost.“

~~~~~~

(22:33)
JSEM Z TÉHLE HRY TAK UNAVENÝ

(22:36)
Zařadit do složky: Věci, které mi potřebuješ poslat předtím, než je pošleš Blainovi a uděláš ze sebe idiota?

(22:37)
Hodná holka.
(22:38)
Proč to jde tak *pomalu*?

(22:38)
To se ptáš ty mě? Mě?!
(22:39)
Brzy budu doma.

(22:40)
V pohodě, půjdu do postele. Už žádné skuhrání, správně?

(22:41)
Správně.

~~~~~~
(22:55)
Je *takhle* blízko k tomu, aby to vzdal. Blaine odvádí excelentní práci.

(22:59)
Ve tvém podání to zní, jako by Kurt byl jeho kořist a ty sis ten lov užívala.

(23:00)
Ne, že by věděl, co mu dělá. Je to takové štěňátko.

(23:01)
Pravda.

******
Pátek, 6. března

(7:28)
Vstávej, sluníčko! Je nádherný den.

(7:29)
Sakra. Co…
(7:30)
Blaine, je 7:30.

(7:31)
Jo! Čas vstát a přivítat den.

(7:31)
Kolik kávy jsi dnes ráno měl?

(7:32)
Ani jednu.

(7:33)
Blaine.

(7:33)
…Dobře, dvě.
(7:34)
Ale moje ranní procházky s Bradshawem vážně dělají divy. Měl bys znovu zvážit tu věc s venčením kočky.

(7:35)
Moje kočka mi leží schoulená na prsou a má půlnoc.

(7:35)
Hádám, že jste spřízněné duše.

(7:36)
Fajn, v tom případě vám dám pokoj.
(7:39)
Nezapomeň. Ve tři odpoledne.

(7:40)
Nezapomenu.
~~~~~~

(14:13)
Jsi nervózní?

(14:15)
Ne.

(14:15)
Huh.

(14:16)
Měl bych být nervózní?!

(14:16)
Ne?

(14:17)
Wesley!!!

(14:17)
Ne.

(14:18)
Bezva.

(14:18)
Co?

(14:19)
Už jsem nervózní.

(14:19)
Hups.

(14:21)
„Hups“? Vážně, Wesi? Měl jsi říct „Ne, Blaine, to bude v pořádku. Jsi úžasný. Všechno je úžasné. Proboha, co když to bude všechno, jen ne úžasné? Bude to katastrofa, že jo? Kurva, do prdele, do prdele, kurva. Do prdele.

(14:22)
…To jsem měl taky říct?

(14:22)
Ne, ty jsi měl přestat po druhém „úžasný“.

(14:23)
V tom případě ti tam chybí uvozovky.

(14:24)
Prchly i s mým sebevědomím.
(14:24)
Měl bys být nápomocný.

(14:25)
Už moji pomoc nepotřebuješ, Blaine. Je to v pořádku.

(14:26)
Slibuješ?

(14:26)
Slibuju
(14:27)
Podívej, je slunečno. To je perfektní. Ber to jako znamení.

~~~~~~

(14:13)
Měla bys jít se mnou.

(14:13)
Ne.

(14:14)
Proč ne?

(14:14)
Tahle možnost tam nebyla. To je tvoje mise. Přestaň být padavka, to nejsi ty.

(14:17)
Fajn.

~~~~~~
(14:58)
Kočka je v kleci.

(14:59)
…Cože?

(14:59)
„Kočka“ je v „kleci“.

(15:00)
Rachel, jak mi něco takového má pomoct?

(15:00)
JDI!

(15:01)
DOBŘE

~~~~~~
(15:01)
Odchozí hovor

„Neměl bys být na své misi?“

„Jsem. Ale prostě netuším, co by to mělo být. Je tady tolik lidí a zmrzliny a pikniků, Rachel, pikniků. Tváří se, jako byla polovina července a… Proč mi nedal lepší instrukce? Připadám si jako v zoo. Přísahám, že jestli uvidím ještě jeden…“

„Jeden co?“

„…klavír.“

„Co?“

„Do hajzlu.“

„Co?!“

„Ale ne… Ale ne, ne, ne, ne, ne. To by… ne.“

„Kurte?“

„… ach bože.“

PŘEHRÁT

„Zlatíčko?“

„Nemůžu… Nemůžu…“

„Dobře.“

„To není… To není jeho obvyklá melodie/znělka.

„Pšt; prostě poslouchej.“

…”

„Dýchej.“

„Já.. Rachel, já…“

„Ty breč-“

„Musím jít.“

„Kurt-“

~~~~~~
(15:12)
Příchozí hovor

„Ano?“

„Kurte, to jsem já.“

„…Blaine, já…“

„Jsi tu ještě?“

„…měl jsi mi to říct.“

„A zkazit překvapení? Riskovat, že řekneš ne? Jasně. … Kde jsi?“

„Už jsem pryč.“

„Kecy. Kde jsi?“

„Blaine, ne…“

„Kurte, já nemám nejmenší ponětí, jak vypadáš. Musíš se mnou spolupracovat, no tak.“

„Blaine.“

„Ne. To už stačilo. … Stačilo to. Slyšel jsi, co jsem hrál, že ano?“

„Ano, ale nevěděl jsem-“

„Na tom nezáleží. Nemá to žádný text. Nepotřebuje to text.“

„To necháp-“

„Je to o tobě. Je to o tobě a o všem, co se stalo posledních pět měsíců.“

„Blaine…“

„Nikdy bych to neudělal, kdybych nevěděl, co chceš. Vím, že to chceš, Kurte. Máš už plný zuby tohohle… tanečku a já toho mám taky plný zuby. Je to pět měsíců. Pět. Vím, že jsme připravení. Pokud ne teď, tak nebudeme nikdy.

Řekl jsi, že máš strach. Já mám taky strach… Ale mnohem víc, než toho, že tě potkám, se bojím toho, že tě nikdy nepotkám. Pět měsíců a já nechci myslet na to, co by se stalo, kdybych ti tu zprávu omylem neposlal.

Pamatuješ, jak jsme na začátku mluvili o povinnostech? Nic od tebe neočekávám. Prostě jen… Chci tě vidět. Chci s tebou mluvit. Osobně. Chci… Chci tě vzít za ruku a vědět, že jsi skutečný. Potřebuju, abys byl skutečný.“

„…Byla tohle ta řeč, kterou jsi mi vždycky chtěl přednést?“

„Prosím. Prosím, prostě mi řekni, kde jsi, než si budu připadat jako ve filmu s Katherine Heiglovou.“

„Dobře, hluboký nádech…“

„Co to bylo?“

„Nouzová povzbuzující řeč…“

„…Co?“

„Otoč se.“

„Já…“

„Otoč se, než si to rozmyslím.“

„…“

„Ahoj.“

~~~~~~

(15:33)
Potřebuju novinky.

(15:34)
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

(15:34)
ŘEKNI MI TO

(15:35)
Jdeme ven. Oslavovat. Ty a já. Hned.

(15:35)
Ještě tam jsi?

(15:36)
Ano.

(15:36)
Dej mi 15 minut

 

Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Napsat komentář

komentářů 8

  1. Reakce! Chybí tam reakce! Krucipísek,, kdo to má vydržet?! :-D
    Díky, těším se na pokračování.

    Odpovědět
  2. Nika

     /  29.7.2014

    Děkuji! Tahle povídka si mě hodně získala :)

    Odpovědět
  3. pla

     /  23.8.2014

    Ele nějaká holčina se dost inspirovala tímhle příběhem, řekla bych, že víc než dost, pár věcí je zkopírovaných a jsou jen změněné jména a vydává ho za svůj ofiko příběh. TO by se asi zrovna nemělo což? Když tak se schválně mrkni http://www.wattpad.com/story/15826313-we%27re-so-close-yet-so-far-apart

    Odpovědět
  4. pla

     /  24.8.2014

    Joo, není zač, kamarádka mi ji poslala s tím jak není ta povídka úžasná. A to je, ale bohužel ne její. Je smutné, když to dělají :-/

    Odpovědět
  5. Anonymní

     /  27.1.2016

    Děkuji za překlad. Povídka naprosto úžasná a tvůj překlad taky :) Chtěla jsem jen poprosit o přeložení poslední kapitoly. Už jsem si ji přečetla v angličtině, ale čeština je čeština. Předem mockrát děkuji.

    Odpovědět

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: