Little Numbers – Špatné číslo – 13. kapitola

Setkání. Nebo ne?

Beta: SarkaS

Blaine, Kurt, Wesley, Rachel

* * * * *

Neděle, 4. ledna (16:21)

Pohotovost!

(16:22)

Wesi.

(16:24)

Wesi, no tak.

(16:29)

Wesleyyyyyyyy.

(16:30)

Kde hoří?

(16:31)

Pozval mě ven.

(16:32)

Kdo?

(16:32)

Ty víš kdo.

(16:34)

…Páni. Dobře. Jsi si jistý, že je to dobrý nápad?

(16:34)

…Proč by nebyl?

(16:35)

Pořád má přítele?

(16:37)

Asi jo. Možná. Pravděpodobně.

(16:37)

Tak znovu, jsi si jistý, že je to dobrý nápad?

(16:38)

Chystáš se na velké zklamání, Andersone.

(16:39)

Mlč. Je to jen schůzka.

(16:39)

A ty ho „jen“ miluješ.

(16:40)

Já ho nemiluju!!!

(16:40)

Jistěěě.

(16:41)

Ne!

(16:42)

Nemůžeš „milovat“ někoho, koho jsi nikdy nepotkal.

(16:44)

A teď se chystáte potkat. Co když se do něj zamiluješ? Pak to bude mnohem horší, protože on pořád bude ten s přítelem a ty mi budeš brečet na rameni a nebude to brát konce!

(16:46)

Jsi zlý.

(16:46)

Jsem realista. A nechci tě vidět zraněného. Zase.

(16:47)

Setkám se s ním jako s kámošem. Nejsem idiot.

(16:49)

Hele, třeba bude šeredný! Jako… Tom Cruise v Tropické bouři!

(16:49)

Nebo jako někdo z děsivého hororu.

(16:50)

Nebo Glum!

(16:52)

Co si to nalhávám; bude prostě… Kurt.

(16:53)

Ten kluk, co zní krásně i přes esemesky. Ano, já vím. Včera v noci jsi mi to řekl stokrát.

(16:56)

Co když to JE špatný nápad?

(16:58)

Pane bože, co budu dělat?

(16:59)

Kdy se máte sejít?

(16:59)

Já… Já nevím.

(17:00)

Oh. K tomu jsme se vůbec nedostali.

(17:01)

Beznadějný. To je to, co právě teď jsi, Andersone.

(17:01)

A ty tomu vůbec nepomáháš.

(17:02)

Budu tady, abych tě po tom všem pak dal dohromady.

(17:02)

Hmpfff.

~~~

(17:10)

Kdy se chceš sejít? Taky už se zítra vracíš do školy?

(17:12)

Ne, ještě ne. Dva týdny budu na stáži.

(17:13)

Aha, dobře. Takže budeš hodně vytížený…

(17:13)

Vypadá to tak.

(17:16)

Ok.

(17:16)

Ale v úterý odpoledne mám volno.

(17:17)

Skvěle! Já taky.

(17:18)

17:00?

(17:18)

Dobře. Kde?

(17:19)

Kavárna?

(17:19)

Dobře. :)

(17:20)

Rovnou mi můžeš koupit moje úterní kafe.

(17:22)

Ne… Ne, že bys musel. Teda…

(17:25)

Chceš poznat Bradshawa?

(17:26)

Ehm…

(17:27)

Ne…? Nemusím ho brát s sebou; zvládne být doma sám, je v tom celkem dobrý.

(17:29)

Ne – dobře, jasně. Jasně, proč ne?

(17:29)

Skvěle! :)

~~~

(17:30)

Odchozí hovor

„Nazdar Blai-“

„Úterý. Úterý! To je příšerně brzo. To je jako… Za dva dny! Není to moc brzo?“

 „Dýchej, Blaine. Dýýýýýýchej.“

„Dobře… Jo.“

 „Lepší?“

„Jo. Jen je to tak… Nemyslel jsem, že to bude tak brzo…“

 „Jsou to tři měsíce.“

„Víš, co myslím!“

 „Jo. Budeš v pohodě? Potřebuješ povzbuzující řeč?

„Ne. Jsem v pohodě. Myslím, že jsem v pohodě… Úterý. To je naprosto v pohodě. Žádná věda. Nebo ti snad nepřipadám v pohodě?

 „Když už se ptáš, zníš hystericky… A hodně opakuješ ‚v pohodě.“

„No, to protože jsem v pohodě. Jsem pohodový a hysterický Blaine.“

 „…Chceš, abych přišel?“

„Ne… Jo… Možná… Ne. Možná?“

 „Jasně, chápu. Jdeme se projít.“

„Ale já ne-“

 „Už jsem na cestě.“

„Wesi!… Wesi?!… Sakra.“

~~~

(17:33)

Vážně doufám, že to nebyla chyba.

(17:35)

Zeptal ses ho?

(17:35)

Jo.

(17:36)

A řekl ano?

(17:36)

Ano.

(17:37)

Kdy?

(17:37)

Úterý.

(17:38)

Fajn. Budeme čekat.

(17:41)

Nemůžu uvěřit, že jsi musela odjet právě teď.

(17:42)

Víš, že jsem tady kdykoliv mě potřebuješ.

(17:44)

Mohli jste se domluvit až na další týden.

(17:45)

Ne. Musí to být teď.

(17:46)

Dobře.

(17:46)

Zavolej mi – kdykoliv!

(17:47)

<3

******

Pondělí, 5. ledna (18:45)

Jaký byl tvůj první den?

(18:56)

Šílený. Tak šílený, že bych tomu nikdy nevěřil. Svět módy je jedna velká hromada dramatu. Je to až klišé.

(18:57)

Jsem si jistý, že se s tím vypořádáš líp než kdokoliv jiný.

(18:59)

Zítřek pořád platí?

(18:01)

Samozřejmě.

(19:03)

Bude tam Rachel?

(19:04)

Ne, odjela na týden do Bostonu s divadelní společností. Kvůli extra kreditům.

(19:04)

Páni, dobře.

(19:05)

Bude to jen ty a já.

(19:06)

A Bradshaw.

(19:06)

A Bradshaw. Jo.

******

Úterý, 6. ledna (1:22)

Nemůžu spát.

(1:24)

Spíš?

(1:25)

Jo.

(1:26)

Ne, nespíš. Lháři.

(1:26)

Jdi spát, Andersone.

(1:27)

Povzdechnutí.

(1:28)

Oh, dobrý bože, prosím.

(1:28)

Fajn-

~~~

(16:50)

Do prdele do prdele do prdele do prdele do prdele.

(16:51)

Blaine, tímhle ho neoslníš. ;)

(16:53)

Prostě… do prdele. Myslím, že budu zvracet. Na Bradshawa. Pane bože.

(16:55)

Blaine. Hej. Budeš v pohodě. Jste přátelé a bavíte se spolu už tři měsíce. Nebude v tom žádný rozdíl.

(16:59)

Tohle byla chyba.

(17:01)

Ale kuš. V klidu. S lidmi to umíš.

(17:02)

Kurt není „lidi“.

(17:03)

Dokážeš být velmi frustrující, už ti to někdy někdo řekl?

(17:04)

Nepomáháš.

(17:10)

Má zpoždění?

(17:11)

…Ano.

(17:16)

Bože, má zpoždění.

(17:20)

Wesi, on nepřijde. Co když nepřijde?!

(17:21)

Možná se zdržel. Neříkal jsi, že včera začal se stáží?

(17:22)

Jo.

(17:25)

Rozhodně má zpoždění.

(17:25)

Jsem si jistý, že brzo dorazí.

~~~

(17:26)

Nakonec to nezvládnu. Něco mi do toho vlezlo, promiň!

(17:27)

Ok…

(17:27)

Tak možná příště?

~~~

(17:28)

A je to…

(17:29)

?

(17:29)

Nepřijde.

(17:30)

Víš to jistě?

(17:31)

1) Je 17:31. 2) Právě mi napsal, že to nezvládne.

(17:33)

Do hajzlu.

(17:34)

Prostě jen tak?

(17:35)

Jo, „něco mi do toho vlezlo“. Co sakra je „něco“?

(17:36)

Hej… Jsem si jistý, že měl dobrý důvod. No tak to dnes nevyšlo. To není konec světa.

(17:37)

Chceš se stavit na film?

(17:39)

Ne, myslím, že prostě půjdu domů a budu víc cvičit.

(17:40)

Ok. Zavolej, kdyby sis potřeboval promluvit.

(17:41)

Děkuju.

(17:41)

To je samozřejmost.

~~~

(20:12)

Jsi v pořádku?

(20:33)

Ne, vážně. Stalo se něco?

(21:45)

Kurte, začínám se bát.

(22:01)

Ozvi se hned, jak si to přečteš, jo?

******

Středa, 7. ledna (16:14)

Kurte, vážně potřebuju vědět, že jsi v pořádku.

(18:34)

Prosím, no tak.

(22:13)

Do prdele… Kurte.

******

Čtvrtek, 8. ledna (12:01)

Tohle není vtipný. Můžeš prosím prostě odpovědět?

(13:12)

Ahoj.

(13:13)

Bože.

(13:14)

Co se stalo???

(13:15)

Jsem v pořádku. Nic se nestalo. Tohle byl jen velmi stresující týden.

(13:17)

To myslíš vážně?

(13:20)

Omlouvám se.

(13:21)

A jsi v pořádku?

(13:22)

Ano, jsem.

(13:25)

Tak to řeknu narovinu… Pozveš mě ven, pak ses ani neukážeš, necháš mě tam s „něco mi do toho vlezlo“, PAK neodpovídáš na moje zprávy a teď mi tvrdíš, že jsi v pořádku a že se nic nestalo?

(13:30)

Já… Ano.

(13:31)

Páni. Ok.

(13:32)

Omlouvám se.

(13:33)

Jo, no.

******

Pátek, 9. ledna (23:55)

Kurte, řekni mi… Takhle to bude? Jeden neúspěšný pokus a přestaneme se spolu bavit?

(23:59)

Já se na tebe nezlobím, víš?

Sobota, 10. ledna (0:01)

Dobře, nechápu, proč navrhneš schůzku, aby ses pak vůbec neukázal. Ale jsem si jistý, že jsi měl dobrý důvod, takže se nezlobím.

(0:06)

Měl jsi dobrý důvod, že jo?

(0:08)

Myslel jsem si, že jsi měl. Ale pak jsi to prostě přešel, bez jakéhokoliv vysvětlení, a neodpovídal na žádné z mých zpráv a já si ani nebyl jistý, jestli ještě žiješ.

(0:14)

Ano. Žiju.

(0:15)

Jo, to už vím, ne?

(0:33)

Hele, jestli chceš, abych ti přestal psát, všechno, co proto musíš udělat, je říct si o to.

(0:34)

Nechci.

(12:35)

Tím myslím, nechci, abys mi přestal psát.

(0:36)

Tak co tedy? Dej mi něco, s čím můžu pracovat, no tak.

(0:40)

Ale možná bychom měli.

(0:41)

…Co?

(0:42)

Možná bychom měli přestat.

(0:45)

Do hajzlu, Kurte…

(0:47)

Přestanu, jestli to je, co ode mě chceš.

(0:48)

Ale prostě to nechápu. Jak se můžeš dostat od pozvání na kafe k tomuhle?! Jak?

(0:50)

Nedělej to ještě těžší.

(0:51)

*Já* to dělám těžší?

(0:52)

Prosím

(0:53)

Co prosíš? Co ode mě chceš?

 (0:55)

Blaine.

(0:56)

Všechno co chci*já*  je vysvětlení.

(0:59)

To nemůžu.

(1:01)

Jednou jsi řekl, že nechceš, aby tohle bylo o povinnostech. Teď z toho jednu děláš.

(1:04)

Páni. Prostě… Páni.

(1:05)

Víš co, Kurte? Jdi do hajzlu.

(1:06)

Prosím.

(1:06)

Dávám ti, co chceš. Nechávám tě na pokoji. Teď nech na pokoji ty mě.

~~~

(12:03)

Všechno jsem podělal. Všechno.

(12:15)

Co se stalo???

(12:16)

Prosím, řekni, že už jsi skoro tady.

(12:17)

Jo! Jo, jsem.

(12:17)

Díky bohu.

(12:18)

Děsíš mě, Kurte.

(12:20)

Děsím sám sebe.

~~~

(13:03)

Hele Blaine, co takhle procházka nebo něco podobnýho?

(13:05)

Ne.

(13:06)

No tak, venku je nádherně! Vsadím se, že se Bradshaw nemůže dočkat, až vypadne ven.

(13:07)

Je v pohodě.

(13:10)

Jsi v pořádku?

(13:11)

Ne.

(13:12)

Co se stalo?

(13:14)

Nechci o tom mluvit.

(13:14)

Blaine.

(13:16)

Ne.

(13:16)

Stejně přijdu.

(13:17)

Dobře, neotevřu ti.

(13:17)

Tak se stavím u pana Donovana – vím, že má tvůj náhradní klíč.

(13:20)

Pro lásku… Necháš mě prostě na pokoji?!

(13:21)

Sakra. Uvidíme se za 15 minut.

(13:25)

Wesi, já jsem takový idiot…

(13:26)

Měl jsi pravdu. Vždycky máš pravdu. Proč máš vždycky pravdu?

(13:27)

No, buď si jistý, že v tomhle případě nesnáším, že mám pravdu. Vydrž, ano? A otevři dveře, až tam budu.

******

Neděle, 11. února (11:05)

Je neděle a Bradshaw právě udělal tu nejúžasnější věc a všechno, co chci, je napsat mu a říct mu o tom.

(11:12)

Přál bych si, abych ho mohl nenávidět. Přál bych si, abych ho mohl nenávidět místo sebe.

(11:15)

Měl jsi pravdu. Cítím příliš mnoho a příliš rychle.

(11:19)

To nemusí být špatná věc…

(11:20)

Teď zrovna je.

(11:23)

Je toho moc, Wesi. Prostě je toho moc.

(11:24)

Netušil jsem, že se budu cítit takhle.

(11:26)

Já vím, já vím… Prosím, neříkej „já ti to říkal“.

(11:27)

To bych nikdy neudělal. Cestou zpátky se zastav, jasné?

(11:28)

Už jsem zničil tvoji sobotu. Nezničím i tvou neděli.

(11:28)

Sklapni a udělej to, Andersone!

(11:29)

…Ok.

******

Úterý, 13. ledna (14:45)

Úterky nestojí za nic.

(14:48)

A tady to máme. Starý Blaine je zpátky.

(14:49)

Vážně nestojí za nic! A to jsem si myslel, že předtím nestály za nic, ale teď… teď jsou prostě příšerné.

(14:51)

Nemělo by se to jmenovat út-erky, ale příš-erky.

(14:53)

Někdo zase přehání.

(14:54)

Hurikán.

(14:54)

Cože?

(14:55)

Nic.

(14:57)

Dobře? Jak to jde na semináři?

(14:58)

Hudba je na nic.

(14:59)

Sakra, Blaine. Nakonec to stejně budeš muset nechat plavat.

(15:01)

Musím se vrátit do svého ‚příšerku‘ a hrát nějakou stupidní hudbu.

(15:02)

Jo, jdi na to. A pak se stavíš a pomůžeš mi s mým úkolem.

(15:02)

Musím?

(15:04)

Jo. Zabrání ti to ve vymýšlení blbostí jako jsou příšerky.

(15:04)

Fajn.

~~~~

(16:40)

Kurte. Kurte Kurte Kurteeeee!

(16:42)

Ano?

(16:43)

Ne, neměla bych ti to říkat. Ne, neměla.

(16:43)

Co?!

(16:45)

Byl tady. Právě teď.

(16:45)

?

(16:46)

Blaine!

(16:48)

Aha.

(16:48)

Jo, aha.

(16:53)

Kurte.

(16:53)

Ano?

(16:54)

On se neusmíval.

(16:54)

A?

(16:55)

A on se vždycky usmívá.

(16:59)

No, vážně děkuju, Rachel. Vážně jsi mi to neměla říkat.

(17:03)

Proč jsi mi to řekla???

(17:04)

Mluvil jsi s ním o tom všem?

(17:05)

Já… Vlastně ne.

(17:06)

Možná to není fér. Po tom všem a po tom, co jsi pro něj udělal. 

(17:09)

Dala jsi mu jeho kávu?

(17:10)

Ne. Tedy, dala jsem mu kávu, ale zaplatil za ni.

(17:13)

Tohle je takový bordel.

(17:13)

Neměla jsem ti to říkat.

(17:14)

Na to je pozdě!

(17:15)

Promiň…

~~~

(16:42)

Proč si to pořád dělám?

(16:44)

Co jsi udělal tentokrát?

(16:45)

Šel jsem do kavárny. Viděl Rachel. A pravděpodobně vypadal jako idiot.

(16:46)

Blaine, co s tebou?

(16:47)

Prostě sklapni a nech mě pomoct ti s tím úkolem.

(16:47)

Když už tak hezky prosíš… Uvidíme se za chvilku!

******

Pátek, 16. ledna (21:32)

Blaine, pamatuješ, jak jsem říkal, že kafe tu bude pořád?

(21:35)

Myslel jsem to vážně.

~~~

(21:55)

Vím, že jsem říkal, že už je mi líp, ale fakt není.

(21:56)

Ještě mě nemáš dost?

(21:58)

Co potřebuješ?

(21:58)

Alkohol.

(21:59)

Ok, jsme v tom baru v naší ulici. Budeme rádi, když se připojíš. Adam má historku, co by se ti mohla líbit.

(22:00)

To zní dobře.

******

Sobota, 17. ledna (2:01)

Proč?

(2:05)

…Co?

(2:06)

Proč jsi mi usel poslat tulhe zprávu, Kurte?

(2:07)

…Jsi opilý?

(2:10)

Co kdybycgh byl?

(2:11)

Nemůžeme vést tuhle debatu, když jsi opilý.

(2:12)

Proč ne?s

(2:15)

Když si budeš chtít promluvit i zítra, napiš a promluvíme si. Dobře?

(2:17)

No jak myslííš.

~~~

(16:16)

Dobře.

(16:20)

Dobře?

(16:21)

Mluv.

(16:23)

Ehm…

(16:25)

Kurte. Ano, byl jsem v noci opilý, ale pamatuju si, že jsi nabídl, že si o tom promluvíme. Já ti nemám co říct, ale možná máš ty co říct mně. Jestli ne, hezký víkend!

(16:33)

Omlouvám se za minulý týden.

(16:34)

Jo, děkuju, povedlo se ti to. Cítil jsem se jako v nějakým filmu s Meg Ryan. Vážně to oceňuju.

(16:37)

Mám přítele.

(16:37)

Já vím.

(16:38)

Ne, nevíš.

(16:40)

Mám přítele, který mě miluje a váží si mě a to je něco, o čem jsem si nemyslel, že bych někdy mohl mít.

(16:41)

Proč mi to říkáš?

(16:41)

Protože potřebuju, abys to pochopil. Tohle všechno.

(16:46)

Rezignoval jsem. Je to hloupé, já vím. Byl jsem tak mladý. Sakra, pořád jsem mladý. Ale všichni kolem mě žili životy, o jakém jsem já jen snil, a bylo to pro ně tak *jednoduché*. Pro mě to jednoduché nebylo, nikdy nebylo. A nakonec jsem byl tak unavený z pouhých představ a toho, jak jsem se všem snažil dokázat, jak silný jsem.

(16:47)

A pak jsem přišel sem a všechno se změnilo. Všechno.

(16:48)

Je to klišé? Nezajímá mě to. Je to moje klišé. Je to skutečnost.

(16:50)

Znovu, proč mi tohle všechno říkáš?

(17:01)

Blaine, já tam byl.

(17:03)

Venku, Byl jsem tam a viděl tě, jak sedíš u okna s tím svým hloupým psem a svým hloupým nedbalým účesem. A vypadal jsi tak…

(17:04)

A já to nemohl udělat. Nemohl jsem otevřít ty dveře.

(17:05)

Proč?

(17:06)

Když už jsi tam byl, proč jsi nevešel?

(17:06)

Byl to tvůj nápad, ne můj.

(17:07)

Proč?

(17:10)

Protože ty jsi byl… ty.

(17:12)

Co?

(17:15)

Jedna moje část tě chtěla poznat proto, abych tě dostal z hlavy. Protože to, co mezi sebou máme je divné, a začalo mi to dělat chaos v hlavě. Prvotřídní.

(17:16)

Začal jsem mít rád představu tebe.

(17:18)

Ale to není skutečné, nebo je? Možná se to zdá skutečné, ale není. A myslím, že jsem doufal, že když tě poznám, tahle představa se prostě rozplyne a já se budu moct pohnout dál.

(17:19)

Já mám přítele, Blaine.

(17:20)

Já vím. Pořád to opakuješ.

(17:23)

Mám přítele, který mě miluje a já nemohl otevřít ty dveře, protože jsem tě viděl a ty jsi byl ty a já si nedokázal představit, že bych od tebe mohl odejít.

(17:26)

Oh.

(17:27)

A tak to je. To je všechno.

Předchozí příspěvek
Následující příspěvek
Napsat komentář

komentářů 6

  1. jesssnape

     /  19.7.2013

    asi jsem se zbláznila! od pondělí sleduji Glee!!! zbývá mi posledních 8 dílů ze 4. série… já ty dva prostě miluji! =D =D =D děkuji za další kapitolu, Jane! =)

    Odpovědět
  2. Benny

     /  19.7.2013

    Ok,já se do kroužku „Jsem magor,sleduji Glee“ zřejmě nepřidám,ale povídka mne baví a ten rozhovor ke konci byl nejlepší:D Díky za překlad

    Odpovědět
    • škoda, magorů není nikdy dost :D a teď vážně, jsem ráda, že se líbí, i když nekoukáš na seriál, takže děkuju :)

      Odpovědět
  3. Nade

     /  29.7.2013

    Já se hrdě hlásím do kroužku „Jsem magor, sleduji Glee“. I když je to úplná náhoda, ale nějak se stalo. Náhodou jsem v televizi chytla jednu epizodu (zrovinka 2. díl z druhé řady) a tak jsem si řekla, proč to nevzít všechno pěkně popořadě a od začátku. Ať žije internet! Super, Blaina prostě miluju.
    No, a když jsem tady viděla odkaz na FF Glee, prostě jsem neodolala.
    Moc pěkné, fakt, a moc se těším na pokračování.

    Odpovědět

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: