Little Numbers – Špatné číslo – 12. kapitola

 

Konečně mám prázdniny, takže bych mohla mít víc času na čtení, psaní a publikování a všechny ty věci, co tak milujeme. :-) Pro začátek tedy jedna roztomilá kapitola roztomilých čísílek, ve které se trochu pohneme kupředu. Čeká nás jedna kocovina, jedna nová postava a jedno pozvání. Beta samozřejmě Šárka, bez které bych byla ztracená. Děkuju za reakce u minulé kapitoly a doufám, že si tuhle užijete stejně jako já. A už mlčím. 

Blaine, Kurt, Rachel, Wesley

* * * * *

Pátek, 2. ledna (18:45)

Chystám se prolomit tohle trapné ticho. Připraven?

(18:51)

Víš, že když o něčem řekneš, že je to trapné, už to trapné bude, i když do té doby to vlastně trapné nebylo?

(18:52)

Nějakej chytrej.

(18:53)

Takže tvrdíš, že tahle malá pauza nebyla trapná?

(18:53)

Přesně.

(18:54)

Takže jsme v pohodě?

(18:54)

Jo, jsme.

(18:55)

…Ok. Dobře. A zase jsem měl připravenou řeč.

(18:56)

Zatraceně, pořád kazím tvoje projevy.

(18:56)

Píšu si: Neblokovat Blainovy proslovy.

(18:57)

Jednou mi musíš přednést pořádný projev.

(18:57)

Platí.

(18:57)

Taky mi chybíš. Zůstaneš do zítra? Prosííííííím?

(18:58)

Ehm… Kurte?

(18:59)

Sakra. Pane bože. Omlouvám se.

(19:01)

To bylo pro… To nebylo pro tebe. Omyl. Ignoruj to, prosím!

(19:05)

pro Ethana?

(19:06)

…Co?

(19:07)

Když jsi přijal můj hovor, řekl jsi tohle jméno.

(18:07)

Tys to slyšel, jo?

(19:09)

Ano. Pro Ethana.

(19:11)

Tvůj přítel?

(19:11)

Ano.

(19:14)

Jak dlouho jste spolu?

(19:15)

Něco přes rok.

(19:16)

Páni. Dobrá.

(19:21)

Jak jste se poznali?

(19:22)

To má být výslech?

(19:22)

Ve škole.

(19:23)

To záleží na tom, jestli jsi něco provedl.

(19:24)

Taky návrhářství?

(19:24)

Provedl?

(19:25)

Ne. Návrhářství a management, ale na stejné škole.

(19:30)

Můžu se na něco zeptat?

(19:31)

Myslíš ještě něco dalšího? Jasně, proč ne.

(19:32)

Zdá se, že máme pátek bez zábran.

(19:32)

Ví o mně?

(19:39)

Kurte?

(19:40)

Ne.

(19:41)

Proč ne?

(19:42)

Tím se mě neptáš na „něco“, tím se ptáš na „všechno“.

(19:42)

Co?

(19:44)

Neřeš.

(19:47)

Nejdřív jsem mu nic neřekl, protože to prostě byla hloupost, kterou jsem dělal každý čtvrtek. Co bych mu jako říkal? A pak, když už to bylo víc – jako všechny ty mise – nemyslím, že by tomu rozuměl. A teď už je příliš pozdě něco říkat.

(19:48)

Žárlil by?

(19:48)

Blaine.

(19:50)

Co? Jsem jen zvědavý.

(19:51)

Nemusíš odpovídat.

(19:52)

Ano, umí být trochu majetnický.

(19:54)

Ale rád si myslím, že není nic, na co by měl žárlit.

(19:55)

Protože jsme jen přátelé?

(19:57)

Ano, protože jsme přátelé.

(19:58)

A tohle je jen hloupost.

(20:01)

To jsem neřekl.

(20:02)

Řekl.

(20:02)

Ne, řekl jsem, že na začátku to byla hloupost.

(20:03)

A teď je to…?

(20:04)

A teď jsi můj malý hloupoučký  kamarád, o kterého se zajímám víc než je obvyklé.

(20:06)

Nejsem malý!

(20:07)

No, to neposoudím. Ale tak nějak tě mám spojeného se svým mobilem a můj mobil je celkem maličký. Promiň.

(20:07)

Nejsem maličký!

(20:08)

Srovnej se s tím.

(20:08)

Nejsem. Maličký.

(20:10)

Ale, Blaine.

(20:11)

Nedělej na mě „Ale, Blaine.“!

(20:11)

Ale, Theodore.

(20:13)

A dost. Zašel jsi příliš daleko.

(20:13)

A co s tím budeš dělat?

(20:14)

…To ještě musím domyslet.

(20:16)

Vidíš, tohle je důvod, proč se tě nikdy nebojím. Musíš přemýšlet o odplatě. Pravděpodobně ti to bude trvat několik dní a stejně nic nevymyslíš. Jsi jen nadýchaný obláček a duha.

(20:17)

Posypaný malinkými štěňátky.

(20:18)

Bradshaw není malinký. Ani jeden nejsme malinký.

(20:18)

Jasně, když to říkáš.

(20:22)

Kurte?

(20:23)

Ano?

(20:23)

„Víc než je obvyklé“?

(20:24)

Hm?

(20:25)

Aha.

(20:25)

Ano. Jen tak někoho bych na roztomilou malou misi neposlal.

(20:26)

Zase malou.

(20:28)

Je to téma.

(20:29)

Odplata.

(20:30)

Mhm. Budu čekat, můj malý příteli.

(20:30)

Jsi neskutečný.

(20:31)

Děkuju.

~~~

(20:55)

Odchozí hovor.

„Ahoj, krasavče!“

 „Ahoj! Jak jde zkouška?

  „Dobře, Máme to tak-“

 „Za jak dlouho budeš doma?“

  „Ještě pár hodin. Proč?“

 „Mluvil jsem s Blainem.“

  „Paráda! Tak kolik chce dětí? Pořídíte si dalšího psa? Nebo kočky? Je to jenom pejskař? Řekni mi všech-!

 „Někdy mě pořád děsíš, Berryová. …O Ethanovi. Mluvili jsme o Ethanovi.“

 „Ohhhhh.“

 „Zeptal se a – dobře, já to zpackal. Asi nejsem tak dobrý ve psaní více lidem, jak jsem si myslel. Každopádně. Prostě se ptal. A já odpovídal.“

  „Dobře. Fajn. … Pokračuj.

 „Co když ho vodím za nos? Co když si myslí, že bychom mohli být víc než… přátelé, nebo cokoliv to teď jsme.

  „Co když klameš sám sebe?“

 „Cože?“

  „Dobře, já vím, že si z toho pořád dělám srandu. A ráda tě tím škádlím. A víš, že si myslím, že je naprosto úžas-!

 „Přestaň! Už dost.“

  „Ale on-“

 „Ne.“

„A ty-„

 „Ne.“

  „Kurte, proč mi vůbec voláš?“

 „Protože… Já nevím. Nechci to zničit.“

  „Ale zlato… Prostě musíš dělat to, co je nejlepší pro tebe.“

 „Což má být…?“

  „Tak na to budeš muset přijít.“

 „Co když si myslím, že dělám správně, ale pak se ukáže, že to bylo špatně?“

  „A co když strávíš zbytek života tím, že si budeš říkat ‚Co kdyby‘?“

 „…Erghr.“

  „Podívej, musím se vrátit zpátky na zkoušku. Chceš si o tom promluvit víc, až dojdu domů?

 „Ano. Odměním tě noční svačinkou.“

 „Jsi nejlepší! Zatím si dej koupel, odpočívej a pro jednou zkus na nic nemyslet, ano?“

 „Dobře.“

  „Miluju tě!“

 „Taky tě miluju.“

******

Sobota 3. ledna (8:31)

Dneska mě musíš opít.

(8:36)

Dobré ráno, pane Andersone. Je 8:36. S tak nádhernou myšlenkou ses už probudil?

(8:37)

Vůbec jsem nespal.

(8:38)

Zase?

(8:38)

Jo.

(8:39)

Blaine.

(8:40)

Je to patetické, vím to. Ale neodsuzuj mě, prosím.

(8:41)

Neodsuzuju, jen o tebe mám strach.

(8:43)

Celou noc jsem byl vzhůru a cvičil na koncert a přísahám, že každá skladba jako by byla napsaná pro něj nebo o něm.

 (8:44)

Páni, dobrá. Rozhodně se jdeme opít.

(8:45)

Mohl bych ti zase dělat parťáka.

(8:46)

Wesi, tohle není dobrý nápad.

(8:47)

Pořád se zlobíš za to, co se stalo v roce 2013, že jo? Měl bys to už nechat plavat.

(8:49)

Nikdy nezapomenu na Velkou Katastrofu z roku 2013, Wesley. Nikdy nezapomenu.

(8:50)

To je fér.  V devět? Vyzvednu tě.

(8:51)

To zní dobře.

~~~

Neděle, 4. ledna (1:16)

Hlasová schránka

„Kurte. Kurteeeeeee. Kurte, ty spíš? Neměl bys spát – je nádherný pátek. Ne, sobota. Neděle? Je nádherný DEN… Ale byl by mnohem krásnější, kdybys nespal. Protože ty jsi krásný… Kurte. Já vím, že jsi. Věděl jsem to od začátku. Zníš krásně skrze esemesky… skrze esemesky! Jak je to vůbec možné… Měl bys tu být se mnou. Se mnou a… Hej, ne! To je můj mobil, naval!“

~~~

(9:45)

Ale, ale, ale, Blaine Theodore. Jak moc opilý jsi byl v noci?

(9:50)

Hlasitý. Mobil. Prosím ne.

(9:51)

Hádám, že to je moje odpověď.

(9:52)

Zajímavý vzkaz, mimochodem.

(9:59)

?

(10:01)

Ta zpráva, cos mi nechal?

(10:02)

???

 (10:02)

Aha, chápu.

(10:06)

Pane bože. Ne… Co jsem říkal?!

(10:06)

Nic.

(10:07)

Ale říkal.

(10:08)

Ne. Byla tam jen hudba a hlasy a sem tam nějaké slovo.

(10:08)

…Vážně?

(10:09)

Ano.

(10:13)

Sakra. Omlouvám se.

(10:14)

Žádná věda. To se stává.

(10:17)

Oh bože, já mám psa.

(10:18)

To vypadá spíš na amnézii. Působivé.

(10:19)

Co?

(10:21)

Ne. Ne, teda… někdo musí pít s tím psem. A já se v tuhle chvíli necítím zrovna živý.

(10:21)

Jít. Jít se psem. Pane bože, co to je.

(10:22)

Věřím, že se tomu říká kocovina.

(10:24)

Chytráku.

(10:24)

Hele! Já za tvoji divokou noc nemůžu.

(10:25)

Jsi si tím jistý?

(10:27)

Fajn, tohle zvládnu.

(10:29)

Dobře.

(11:45)

(11:48)

… Šel jsi do Central Parku s takovou kocovinou? Měl jsi prostě obejít blok.

(11:50)

Je neděle. Zaslouží si park. Není to jeho chyba, že táta trochu přebral.

(11:51)

Táta?

(11:52)

Jop.

(11:54)

Krásná fotka.

(11:57)

Že jo? Právě jsem mu řekl, že všechno, kam až sahá světlo, bude jednoho dne jeho.

(11:58)

…To jsi neudělal.

(11:59)

Neudělal? Já si myslel, že jo.

(12:01)

A teď nás omluv, už jsme na cestě k napajedlu alias do kavárny.

(12:03)

Chlape, už vážně potřebuju kafe.

(12:07)

Blaine?

(12:08)

Ano, drahý?

(12:09)

…Pořád jsi opilý.

(12:09)

Ne, to jen to sluníčko krásně svítí a už si zase připadám skoro jako lidská bytost.

(12:10)

Ok.

(12:14)

Co to?

(12:15)

Neřeš.

(12:16)

Dobře…? Promluvíme si později!

~~~

(15:04)

Už jsi to udělal?

(15:06)

Ne.

(15:06)

Udělej to.

(15:07)

Myslíš?

(15:09)

Ano. Je to jediná možnost.

(15:17)

Dobře.

~~~

(15:48)

Blaine.

(15:50)

Kurte.

(15:51)

Přemýšlel jsem.

(15:52)

Dobře.

(15:55)

Mám hádat?

(15:56)

Ne.

(15:58)

Myslím, že bychom se měli sejít.

(16:02)

Blaine?

(16:03)

Myslíš… Páni.

(16:03)

Jsem ještě opilý?

(16:04)

Nemyslím si.

(16:05)

Co na to říkáš?

(16:07)

Jsi si jistý?

(16:07)

Ano.

(16:07)

Vážně?

(16:08)

Ano.

(16:10)

Dobře.

(16:10)

Dobře.

Následující příspěvek
Napsat komentář

komentářů 5

  1. Benny

     /  4.7.2013

    Ať žije chlast a následná kocovina..navíc dlouhé smskování,dva telefonáty a hned setkání?Už aby to bylo:-)Mimoto přeji pěkné prázdniny.

    Odpovědět
  2. jesssnape

     /  4.7.2013

    já se do toho zamilovávám čím dál tím víc =)))

    Odpovědět
  3. Placle

     /  13.7.2013

    už aby bylo pokračování :-) užasné

    Odpovědět

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: