Little Numbers – Špatné číslo – 11. kapitola

Konec roku, silvestrovské párty. A slíbené telefonování.

Beta: SarkaS

Blaine, KurtRachel

* * * * *

Čtvrtek 25. prosince (7:45)

~Příchozí hovor~

„Dobré ráno, zlatíčko!“

 „Zatraceně, Rachel. Na tenhle tvůj tón je vážně dost brzo.“

 „Veselé Vánoce i tobě!“

 „Eee… Vždyť ty ani Vánoce neslavíš, proč jsi vzhůru? A proč mi voláš?“

 „Abych si s tebou promluvila o tvé nesmrtelné lásce k Osamělému Chlapci.

 „…Co??“

 „Ta zpráva, cos mi v noci poslal. Pozdě v noci. Pooooozdě. Když už jsi měl dávno spát.“

 „…Blbost. Bože… Takže to nebyl jen špatný sen?“

 „Ne. Ne, byl to hezký sen. Sen plný tepla a-“

 „Prosím, prostě přestaň. Je moc brzo.“

„Nikdy není moc brzo na srdeční záležitosti, Kurte.“

 „Žádné srdce. Vůbec to nezahrnuje srdce.

„No, zjevně jsi včera prozřel. Udělal něco? Něco jo, že jo? Volal jsi mu? Volal on tobě? Už ti konečně poslal svou fotku? A už jsi-“

 „Ne, nic. Nic se nestalo.“

 „Lháři!!! Proč pořád lžeš sám sobě?“

 „Nelžu sám sobě.“

 „Pak tedy vysvětli Ethana.“

 „Odmítám se s tebou bavit o tvé nenávisti k mému příteli.“

 „Není pravda, že ho nenávidím, jen-“

 „Ticho. Já ho miluju a on miluje mě. Už to trvá přes rok a měla by sis na to, na něj, už konečně zvyknout.“

 „Tak co ta zpráva?“

 „Selhání úsudku-“

„Kurte.“

 „-způsobené Vánoci, rumem a nedostatkem spánku.

 „Kurte, víš, že prostě jen chci, abys byl šťastný.“

 „Já jsem šťastný. Blaine a já… Jsme přátelé.“

 „A jsi si jistý, že to bere stejně?“

 „Rachel, vždyť jsme se ještě ani nepotkali. Samozřejmě, že on ne-“

 „Odkdy je tohle podmínka?“

 „Ehm, jsem si celkem jistý, že to je standardní postup. Někoho poznáš, líbí se ti, zamiluješ se.“

 „Jistě. Protože ty jsi proslavený tím, jak děláš věci ‚standardním postupem‘.“

 „Necháš mě teď vstát a osprchovat se?“

 „Aby ses mohl znovu vyhnout téhle konverzaci? Ovšem.“

 „A nemluv o tom pak před mou rodinou, prosím.“

 „Dobře, fajn. Ve tři?“

 „Ano.“

 „Tak se pak uvidíme! A Kurte?“

 „Ano?“

 „Vážně jenom chci, abys byl šťastný.“

 „…Já vím. A jsem.“

 „Dobře… Ahoj!“

 „Měj se.“

~~~

(8:23)

Pomoc!

(8:25)

Jak ti můžu pomoct?

(8:26)

Máš nějakou radu, jak dostat mou postel zpět?

(8:26)

…Co prosím?

(8:28)

Šel jsem si pro trochu vody, a když jsem se vrátil do ložnice, tohle mě čekalo:

 (8:32)

Koukám, že sis ho vycvičil dobře.

(8:33)

Už byl takový, když jsem ho dostal. Což je sotva pár dnů. Nejsem vinen!

(8:34)

Vsadím se, že tvoje postel je extra pohodlná a prostě neodolal.

(8:34)

Takže je to moje chyba? Protože je moje postel moc pohodlná?

(8:35)

Jo.

(8:36)

Páni. Ty teda dokážeš poradit.

(8:40)

Říká se to o mně.

(8:40)

Budu teď dostávat fotku Bradshawa každý den?

(8:41)

Nevím.

(8:42)

Mohla by to být nová rubrika – Deník Bradshawa.

(8:43)

Něco jako Deník kojota?*

(8:44)

Přesně.

(8:46)

Akorát že jeden je tak trochu divoké zvíře a druhý si pro sebe krade polštáře a je blázen do každého, koho venku potká.

******

Pátek, 26. prosince (10:44)

Co budeš dělat na Silvestra?

(10:47)

Proč? Zveš mě na rande? ;)

(10:48)

Ne. Jen… se ptám.

(10:49)

To vidím.

(10:51)

Rodiče každoročně pořádají velkou párty v NY a přátelí se s několika rodiči mých přátel, takže tam pravděpodobně budu taky.

(10:52)

Ne pravděpodobně. Určitě. Je to tradice.

(10:53)

A je to dobrá tradice? Myslím tím, jestli tam vážně chceš jít?

(10:55)

Ano.

(10:59)

Co budeš dělat ty? Ohio nebo NY?

(11:01)

NY. Vracíme se 30.

(11:02)

Vy?

(11:02)

Teda já.

(11:05)

Ok.

(11:07)

Nemusíš mi to říkat, ale taky kvůli tomu nemusíš lhát, víš?

(11:16)

Rachel. Letím domů s Rachel.

(11:17)

Aha! Dobře.

(11:21)

Ne, počkat. Cože?!

(11:22)

Kurte.

(11:23)

Kuuuuuuurte.

 (11:24)

Slib mi, že se nenaštveš! Protože k tomu není žádný důvod.

(11:24)

Já to věděl!!!

(11:25)

Slib to!

(11:25)

Fajn, slibuju.

(11:27)

Je tak trochu víc než jen člověk s kávou.

(11:27)

Pokračuj.

(11:29)

Chodili jsme spolu na střední a teď se mnou bydlí V NY.

(11:30)

Jsme tak trochu nejlepší přátelé.

(11:31)

Přísahám, že není špion a ani jsem nikdy nechtěl, aby věděla, kdo jsi, a navíc je velmi důsledná ohledně dohody, co mezi sebou máte a tohle vůbec není děsivé!

(11:33)

Kurte.

(11:34)

…Ano?

(11:34)

Klídek.

(11:35)

 „Klídek“?! Kdo tohle říká?

(11:36)

Potřebuješ se uklidnit. Já se nezlobím.

(11:37)

Musím říct, že tohle tvoje vyšilování je vlastně celkem roztomilé. Obvykle se tak kontroluješ…

(11:38)

Chci, aby sis myslel, že se dokážu kontrolovat.

(11:40)

Takže se nezlobíš?

(11:41)

Ne. Věřím ti, pamatuješ?

(11:42)

Dobře.

(11:45)

„Tak trochu“ nejlepší přátelé?

(11:46)

To pochopíš, když ji lépe poznáš.

(11:47)

Ne…že bych chtěl, abys ji poznal lépe.

(11:47)

Teda, můžeš, když budeš chtít.

(11:48)

Jsi samostatný.

(11:50)

A já ti neříkám, co máš dělat.

(11:51)

Kurte?

(11:52)

Ano?

(11:53)

Už to zase děláš.

(11:53)

Oh.

(11:54)

Sakra.

(11:55)

Rozkošné.

(11:56)

Mlč.

(12:05)

Doufám, že se mi moje upřímnost nevymstí.

(12:09)

Blaine?

(12:10)

Byl jsem umlčen.

(12:11)

Kdo je tady pes? Ty nebo Bradshaw?

(12:12)

On je na posteli. Já na zemi. Tak co myslíš?

(12:13)

Zase?

(12:15)

Pořád.

(12:17)

Pak na něj musíš být přísnější.

(12:17)

Ty jeho oči, Kurte. Ty oči.

(12:19)

Jsi neuvěřitelný.

(12:20)

Počkej, až to uvidíš na vlastní oči!

(12:20)

Teda. Hypoteticky.

(12:25)

Hypoteticky, ovšem.

~~~

(23:38)

Co je s Deníkem Bradshawa? Máš už jen 22 minut.

(23:40)

Deník Bradshawa není žádné pravidlo.

(23:41)

Myslel jsem, že by mohlo být.

(23:42)

Ne, ale mohl bys jeden obrázek dostat, když hezky poprosíš. Mám rozdávačnou náladu.

(23:43)

Prosím.

(23:43)

Hm.

(23:44)

Pěkně prosím?

(23:46)

Hmm.

(23:47)

Mám oči, Blaine. Oči.

(23:48)

A mohl bych s nimi dělat něco, čemu se říká „štěněčí pohled“.

(23:50)

Dobře, fajn.

(23:51)

Co je tak vtipného?

(23:53)

Netuším, ale jsem si jistý, že se baví na můj účet.

(23:54)

 „Dneska budeš spát na zemi a oba to víme. A teď naval něco k jídlu.“

(23:57)

Jo, to zní jako on.

(23:58)

Díky. Už můžu jít spát.

(23:58)

No, díky bohu. ;) Dobrou noc!

(23:59)

Dobrou.

******

Pondělí, 29. prosince (17:43)

Jak jsme dokázali nenapsat si celé dva dny?

(17:48)

Nemám tušení.

(17:49)

Měl jsem šíleně moc práce. Tohle nemůžou být prázdniny!

(17:50)

O tom mi povídej.

(17:50)

Moji rodiče už jsou ve městě.

(17:51)

Ach. Bože.

(17:52)

A jak to přežíváš?

(17:54)

„Blaine, co je to?“ – „Že by pes?“ – „A proč přesně držíš jeho vodítko?“ – „Protože je to můj pes?“ – „Ale, zlatíčko…“

(17:55)

Připadám si zase jako malý kluk, co se snaží přesvědčit rodiče, že taky dokáže být zodpovědný.

(17:56)

Neschvalují to, co?

(17:57)

To nevím. A vážně se o to nestarám.

(17:58)

Protože kromě toho je to milé. Že jsou zpátky.

(17:58)

Samozřejmě, jenom čekám, až se to pokazí. ;)

(18:00)

Fajn, musím letět! Večeře.

(18:01)

Bav se!

(18:02)

Příjemný let zítra! A pozdravuj ode mě Rachel. :P

(18:04)

Možná.

(18:04)

Ahoj!

******

Středa, 31. prosince (21:23)

A už to začíná.

(21:45)

Párty?

(21:46)

Jo.

(22:01)

Potřebuju víc vína.

(22:05)

Už?

(22:07)

Dochází mi výmluvy.

(22:08)

„Ne, promiň, jsem gay“ už dnes nejspíš není dost, nebo jo?

(22:10)

Ach, bože, ty představy, co se mi teď honí hlavou!

(22:11)

Jasně, zasměj se, proč ne.

(22:15)

Počkej, chceš mi říct, že jsi naprostý… jak se tomu říká? Magnet na ženský?

(22:17)

Já za to nemůžu, Kurte. Je to absolutně mimo moji kontrolu.

(22:18)

Jasněěěěě.

(22:22)

Vážně!

(22:24)

Nebuď směšný.

(22:26)

Rachel je tam s tebou?

(22:26)

Jo, někde tady je.

(22:27)

Zeptej se jí. Prostě se jí zeptej.

(22:30)

Na co?

(22:31)

Na moje magnetické kvality. Je to naprosto v pořádku.

(22:40)

Kolik vína v sobě máš?

(22:43)

Vidíš snad nějaké překlepy? Ne, nevidíš. Protože jsem super soustředěný.

(22:55)

Možná jsem přiopilý.

(22:56)

Já ti to říkal.

(23:01)

Už ses jí zeptal?

(23:02)

Ne. A ani si nejsem jistý, že bych měl.

(23:03)

Kuuuuuurte.

(12:04)

Blaaaaaine.

(13:10)

Chce vědět, jak jste na tom s dohodou.

(23:11)

Řekni jí, že dneska neplatí žádná pravidla.

(23:11)

Žádná?

(23:13)

Žádná.

(23:14)

Obecně?

(23:14)

Cože?

(23:16)

Ale nic.

(23:16)

Tak?

(23:17)

Říká, že jsi jako princ ze snu.

(23:17)

Ha! Ha!!!

(23:20)

V klidu.

(23:21)

:P

(23:22)

Měla ti říct víc. Vác o mně.

(23:29)

Překlep! Je to oficiální. Je… 23:29 a můžu potvrdit, že jsi opilý.

(23:32)

A myslím, že jsem ji ztratil. Je to tu tak trochu blázinec.

~~~

 (23:58)

~Příchozí hovor~

„Kurte?“

 „Rachel?? Kde jsi? Hledám tě posledních dvacet minut!“

 „CO?“

 „…KDE jsi?!“

 „Na baru!!“

 „Viděla jsi Ethana?“

 „Koho?“

„ETHANA!“

 „Ne, myslela jsem, že je s tebou!“

 „Tohle je zlý sen! Jdu za tebou, jo?“

 „CO?“

 „Prostě ZŮSTAŇ, kde jsi!“

~~~

Čtvrtek, 1. ledna (0:03)

~Příchozí hovor~

„Ahoj?“

 „AHOJ?“

„Kurte?“

 „RACHEL? Kde, sakra, jsi?! Ještě pořád jsem nenašel Ethana a říkal jsem ti, abys zůstala u ba-“

„Kurte??“

 „…Kdo je to?“

„Blaine. Tady… Tady Blaine.“

 „KDO?“

„BLAINE!“

 „…Do prdele…“

„Kurte? … Kurte?? … Jsi tam ještě… Kurte…?“

 „Sakra. Jo. Jo, jsem tu. Spadl mi mobil.“

„Koukám, že jsi svoje zprávy cenzuroval.

 „Cože?“

„Myslel jsem, že vůbec neumíš nadávat, ale zjevně umíš a taky jsem nemyslel, že bys-“

 „Blaine.“

„Jo. Ahoj.“

 „Ahoj… Počkej chvilku. Můžeš… Můžeš chviličku počkat?“

„Samozřejmě.“

 „Dobře. Jen… Jen najdu nějaké klidnější místo… Ahoj.“

„Ahoj.“

 „Tys zavolal.“

„Jo.“

 „Tys zavolal.“

„Jo, zavolal. Hádám, že jsem tohle chtěl říct osobně. No… přes telefon.“

 „Cos chtěl říct?“

„Šťastný Nový rok, Kurte.“

 „…Šťastný Nový rok, Blaine.“

„…Doufám, že jsem tě tím nevyděsil.“

 „Ne. Ne, to ne. Sakra, potřebuju se něčeho napít.“

„Cože?“

 „Nic.“

„Jsi v pořádku?“

 „Jo, jen nějak nemůžu popadnout dech. Je… Je tu řev a mus… musel jsem…“

„Musel jsi najít klidnější místo.“

 „Ano.“

„Jsi tak trochu v šoku, nebo se pletu?

 „Ne, já… dobře, jsem.“

„Tušil jsem to.“

 „…“

„Kurte?“

 „Tvůj smích…“

„Co?“

 „Tvůj smích je… je příjemný.“

„Díky. Hele, vím, že jsem tě trochu překvapil, ale já… Já ti vážně chtěl zavolat.“

 „Jsem rád, že jsi to udělal.“

„Jsi rád?“

 „Jo.“

„Fajn. Už jsi našel Rachel?“

 „Ne.“

„Tak bys možná měl. Nechci být zodpovědný za to, že se ztratila. Nebo zranila.“

 „Půjdu ji najít.“

„Dobře.“

 „Blaine?“

„Ano?“

 „Bylo hezké slyšet tvůj hlas.“

„I tvůj hlas bylo hezké slyšet, Kurte.“

 „Ahoj.“

„Ahoj.“

~~~

(12:10am)

RACHEL!!!

(0:10)

RACHEL!!!

(0:11)

Jsme venku.

(0:11)

Rachel, je to v háji.

(0:12)

Co???

(0:12)

Později.

* * * * *

* Deník Kojota (anglicky): (http://en.wikipedia.org/wiki/The_Daily_Coyote)

Napsat komentář

komentáře 4

  1. Benny

     /  28.6.2013

    Zdá se,že s Blainem řešíme stejný problém;kde já se to,sakra,vyspím?!Jenže u mne je to chlap,pes a tlustý kocour:-D A ten telefonát..jsem se opět vrátila do pubertálních let.Honem,honem,další dílek!Mimochodem,co zkouška?Vše ok?

    Odpovědět
    • zkouška K.O., ale už jsem se dostala za půlku… nějak mi z materiálů vypadla divadla v meziválečných letech a to se mu moc nelíbilo, ale když se do středy doučím divadla, tak se nade mnou smiluje. :D Další díl snad zvládnu do pondělí a děkuju za reakci. :-)

      Odpovědět
  2. jesssnape

     /  29.6.2013

    to bylo prima! Kurt byl naprosto boží! páni úplně se mi vybavovaly situace z mého života… =D
    Hodně štěstí u zkoušky =) Ani ti nezávidím, divadla v meziválečném období jsem moc ráda neměla, to já spíš až ta pozdější dramata =)

    Odpovědět

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: